Klub důchodců

---

• Jak jsem objevil Pochod pro mozek?

  

  Začalo to únorovým emailem od předsedy Krajské rady seniorů našeho kraje Pavla Gluce. Mezi informacemi o aktivitách rady připojil nabídky na účast v několika akcích. Na měsíc březen tam byla uvedena iniciativa pražského spolku Právě teď! o.p.s., kdy se připravoval pro zájemce celorepubikový projekt v rámci Národního týdne trénování paměti. Prošel jsem si jejich webové stránky a zaujala mne především slova ředitelky tohoto spolku, která řekla: „Osobně pokládám za největší úspěch, že si někdo někde napříč republikou dá tu práci a připraví něco, co možná nastartuje místní tradici a potvrdí, že akce, které mají za cíl spojovat, nejsou otázkou velkých financí, ale velkého srdce.“

  To byla výzva jako zvon a hned jsem si vzpomněl, že jsme před pěti roky udělali zajímavou procházku, tehdy na počest 200.výročí od narození Josefa Mánesa. V podstatě mi stačilo jen najít v mém archívu pár informací, které jsem tehdy použil a bylo jasno. Udělal se plakátek, akci jsme podpořili na setkání výboru Klubu důchodců Střítež a taky se oficiálně přihlásili pražským organizátorům.

  Vybrali jsme až pátek z vyhlášeného týdne od 10. - 16. března, kdy se mělo po celé naší zemi chodit. Nebyl to záměr jít až v pátek, ale další dny v týdnu jsme zkrátka měli naplněny jinými akcemi, což je u seniorů skoro normální. Jak se blížil den D, pomalu jsme zklamaně přijímali blížící se předpověď počasí. První dny v týdnu neuvěřitelné teplo, ale ke konci hlásili prudké ochlazení, déšť, sníh i mrazy. Ve čtvrtek večer už bylo jasno, že nikam nepůjdeme, což se záhy potvrdilo po ranním pátečním probuzení. Lilo jako z konve a jít někam do terénu bylo na úkor zdraví. To jsem ale už měl den před tím rozeslán email členům našeho klubu a sdělil jim změnu v termínu konání – půjde se další týden v úterý 18.března. Program včetně trasy nebude změněn.

  Je úterní ráno, u nás v Dobraticích bylov noci -8 pod nulou, vyjíždíme na místo srazu na nádraží do Stříteže v očekávání, komu se bude chtít s námi jít. Sluníčko svítí na plné pecky, teplota se zvyšuje, stejně jako můj srdeční tep. Kolik nás bude? Na nádraží ve Stříteži pomalu přicházejí Střítežané, z Hnojníka jsem přibral Jožku a Štěpánku. Čekáme na vlak ze směru od Hnojníka. Vystupuje z něj šest seniorek z Dobratic. Dal jsem pozvánku i do dobratického klubu, ale nějaký extra zájem jsem nečekal, mýlil jsem se. Bylo to pro nás všechny milé překvapení. Na trasu dlouhou kolem osmi kilometrů se vydalo 24 účastníků, z toho dva na kole a nechyběla také naše věrná fenka od Pepy Skřivánka. Od nádraží ve Stříteži vedla první zastávka k pomníku malíře Josefa Mánesa. Ten pobýval ve Stříteži osm let a právě letos v červenci tomu bude 50 let, kdy byl Mánesův pomník slavnostně odhalen. Seznámení s historií působení věhlasného malíře na Slezsku jsme museli kvůli hustému provozu nechat až na dalším místě a to bylo před domkem Mirka Nogola. Tam jsem už v klidu od aut mohl všem účastníkům přiblížit v několika větách historii vzniku pomníku i působení známého malíře na Těšínsku. Dál jsme možná šli po jedné z jeho stezek do Gutů. Sluníčko pěkně hřálo a cesta po zasněžených cestičkách ještě připomínala zimní měsíce. Cílem pochodu se stal dřevěný kostelík Božího těla v Gutech. Tam už na účastníky pochodu čekal místní duchovní Pavel Cieślar (díky za předchozí domluvu Aničce Potiorkové). Umožnil nám všem přítomným prohlídku interiéru kostelíku, kde se normálně v týdnu nedostanete, jedině při plánovaných setkáních farnosti. Velmi nás překvapil pan farář svými postřehy a obohatil toto krásné setkání v tomto svatostánku. Zde stál do roku 2017 nejstarší dřevěný kostelík v regionu, který zcela shořel po nesmyslném žhářském útoku tří mladíků. Replika kostelíka Božího těla stojí na stejném místě od roku 2021, ale už zdaleka nemůže nahradit to, co vybudovali naši předkové. Přesto jsme byli rádi za to, co se podařilo ve velmi krátké době na místě shořelého kostelíku postavit. Dát dohromady kompletní repliku kostelíka za tak krátkou dobu je unikát! Po komentované prohlídce se skupinka vyfotila před kostelíkem a šlo se zpátky trošku jinou cestou směrem k Ropici. Konečnou se stala pro všech aktéry klubovna U Mařenky. Pochod nese v názvu něco o mozku, takže jsem nenechal turisty v klidu a na stoly jim předložil krátký kvíz zachycující otázky o místech, které se navštívily. Myslím si, že si nejen pěkně provětrali svoje těla venku, ale též dali trošku zabrat svému mozku, to určitě nikomu neublížilo. Nejsprávnější odpovědi po vyhodnocení soutěže měla Vlasta Sadowská a z dobratických žen Květa Darnadyová. Zhodnotit tuto zajímavou akci se mohlo hned po odevzdání vyplněné ankety. Připravené klobásky byly takovou malou odměnou na závěr povedeného úterního dne. Jestli se našla nová aktivita do kalendáře střítežských důchodců, to se teprve ukáže. V každém případě je vidět, že čtvrteční procházky plánované od nového roku jsou pro členy střítežského klubu důchodců inspirativní. Do Pochodu pro mozek 2025, zjistil jsem po skončení akce, se letos zapojily spolky a organizace na více jak 140 místech po celé ČR a Střítež byl mezi nimi. Karel Moškoř

• V žolíkovém turnaji vyhrála obhájkyně

  

  První březnové úterý roku 2025 vyvrcholilo žolíkové snažení v rámci JARNÍHO ŽOLÍKOVÉHO TURNAJE 2025. Zájem o tuto karetní hru je poměrně veliký a účast se vždy pohybovala mezi počty 16 – 19 hráček a hráčů. Žolíky jsou oblíbenou hrou především u žen, chlapi se přihlásili jenom tři. Letos bylo celkem pět hracích dnů, což je o jeden více než v minulých ročnících. Organizátor turnaje Karel Moškoř dal tak možnost i těm, kteří nemohli být pokaždé u hracího stolu a do konečného pořadí se potom počítaly nakonec jen tři nejlépe odehraná žolíková odpoledne. O vítězce bylo již jasno před posledním kolem, protože si dostatečný bodový polštář vytvořila loňská vítězka Alena Suchá. O další místa se tak rozpoutal velmi zajímavý boj. Do konečného pořadí výrazně zasáhly dvě ženy, kterým se mimořádně dařilo v závěrečném dnu a povedlo se jim poskočit až na stupně nejlepších. Zejména výkon Anny Potiorkové stojí za zmíňku, uhrála totiž zcela bezkonkurenční výsledek, kdy v součtu ze všech hracích kol se dostala na rekordní bodový součet, který skončil v mínusových číslech na čísle -40 (vítěz každé hry  dostával vždy -5 bodů do tabulky). Výrazný mínusový součet (-17) dopomohl k bronzové příčce také Marii Nogolové. Při závěrečném vyhodnocení jsme ocenili snahu všech, že chtěli přijít a zahrát si mezi sebou. Většině účastníků se tyto setkávání líbí a sami nejlépe ví, že u žolíkových karet musíte mít štěstí, co vám přijde na ruku. A tak to brali i ti, co skončili na dalších místech. Z legrace byla udělena i cena útěchy, kterou s úsměvem ráda přijala Mária Žuková. Předáním medailí a drobných cen třem nejlepším z rukou předsedy klubu Miroslava Fobera skončilo jarní snažení. Nyní se už senioři budou připravovat na jiné aktivity, především sportovní sezónu, kdy pomalu začnou přípravy na některé sportovní hry v rámci kraje.

  Konečné pořadí první šestice jarního turnaje v žolíku tedy je:

  1. Alena Suchá 2. Anna Potiorková 3. Marie Nogolová

  4. Irena Foberová 5. Štěpánka Brzezinová 6. Jindřiška Herecová

• Pochování basy 2025

  

  Největší společenskou akcí, kterou má ve svém kalendářním plánu Klub důchodců Střítež, je tradiční ples, známý pod názvem POCHOVÁNÍ BASY. Ten letošní termín vyšel na první březnovou sobotu a do "kulturky" ve Stříteži zavítal možná rekordní počet účastníků. Připravit stoly pro ty, co si zakoupili místenky na ples nebylo snadné, požadavky byly různé a do Stříteže zavítala pěkná plejáda občanů i z okolních obcí i Frýdku - Místku. Za ty léta, co se Pochování basy koná, je stále veliký zájem a i toto letošní sobotní setkání se vydařilo. Je těžké něco vyzdvihnout, protože se každoročně podaří připravit vynikající program, kde dominuje amatérské představení hééreček a herců v různých seskupeních. Letošní Labutí jezero opět přineslo nový trend humoru na parketu kulturního sálu. Hudební duo se opět výrazně prosadilo i přes více decibelů, v kuchyni se vyzkoušel poprvé konvektomat a šéfkuchař Pepa Huczala musel opět trpět u něčeho, co se dere dnes do popředí modernější linie přípravy jídel. Pochopitelně se většina z přítomných nejvíce těší na tombolu a připravené ceny na pódiu byly lákadlem k zakoupení za rozumnou a lidovou cenu množství srolovaných lístečků, kde drtivá  většina měla po rozbalení jednoduchý a srozumitelný text - Tento los nevyhrává. Ale nic to nemohlo změnit na dobré náladě, pochopitelně veselejší byla tam, kde se něco podařilo v tombole vyhrát. Na dračku šly i zákusky a kolem půl páté už neměly děvčata co prodávat. Kalorie a pitný režim se doplňoval po různu a služba u kávy a chlapů u baru měla svůj efekt. Co říci na závěr? Tradiční ples se povedl a organizátorům z řad klubu důchodců patří veliký dík. Samozřejmě bez podpory obce Střítež, vkladů jiných obcí, cen do tomboly od zde nevyjmenovaných sponzorů, se ani dnes nedá taková velkolepá společenská akce připravit. Nakonec si tedy dovolím jen krátce zhodnotit, za nás účastníky - DĚKUJEME VŠEM!   KM

• Pozvánka na "Pochod pro mozek"

  ​STŘÍTEŽ – ROPICE - SMILOVICE - GUTY​

  ​Připojte se a pojďte s námi!

  ​Osvětová akce „Pochod pro mozek“ probíhá v celé České republice v týdnu od 10. do 16. března 2025.

  KLUB DŮCHODCŮ STŘÍTEŽ

  VÁS ZVE NA PROCHÁZKU

  SRAZ JE V PÁTEK 14.BŘEZNA 2025 V 9,45 HODIN U VLAKOVÉHO NÁDRAŽÍ VE STŘÍTEŽI.

  Společně pak vyjdeme směrem k pomníku Josefa Mánesa, kde bude první malá zastávka. Cílem výpravy se stane dřevěný kostelík Božího těla v Gutech. Po trase budou kratičké zastávky a budeme naší aktivitu zpestřovat různými úkoly.

  Tak neváhejte, poznamenejte si termín akce a těšíme se na společný čas.

  POJĎTE S NÁMI DO TOHO!!

  
  

  
  

• Lednové procházky se podařily

  

  Za námi je první měsíc roku 2025 a pro některé členy Klubu důchodců také první zkušenost s novým projektem - čtvrteční procházky. Tak bych nějak nazval nápad, který vzešel už vloni a hned se vyzkoušel první čtvrtek nového roku (viz článek níže). Leden je dlouhý měsíc a tak se podařilo udělat tři procházkové dny.  K tomu, aby byli účastníci spokojeni je třeba především počasí a také chuť něco pro své tělo udělat. Každá procházka měla svoje kouzlo, první byla ukázkou pevné vůle přijít a projít vytýčenou ztrasu a dala všem docvela zabrat. Té druhé nepřálo počasí a mrazivý vítr doslova vzal plachty k účasti a také se jen symbolicky udělalo nejkratší kolečko v obci. Za to poslední výlet měl všechny parametry úspěšného dne. Počasí vynikající, na leden nikde ani památka po sněhu. Šlo se směrem na Smilovice kolem lesa, po té cestou v polích, kde před několika nestál ani jeden domek. Dnes jsou Smilovice zastavěny pěknými vilami a podle toho, jaké značky aut nás míjely (převažovalo BMW a Audi) se dá usoudit jaká skupina lidí má tady postaveno. Procházku absolvovalo patnáct členů a opět jeden čtyřnohý kamarád. Nebylo kde spěchat a skoro dvouhodinová procházka s výhledem na naše krásné kopečky, především  Javorový a Godulu, nás při procházkových debatách zase o něco obohatila. KM

• Jedinečná výstava v Jablunkově

  

  Výstava BIBLE A UMĚNÍ

  Už jste viděli jeden z nejslavnějších portrétů všech dob na vlastní oči? Pokud jste nebyli v obrazárně ve francouzském Louvru, tak asi ne. Přesto však je možné tento skvost uvidět u nás! Přesněji řečeno, povedenou repliku a to nejen slavné Mony Lisy, ale také další významná díla světových umělců. Putovní výstava pod názvem BIBLE A UMĚNÍ umístěna ve velkém sálu radnice v Jablunkově dává příležitost všem zájemcům tyto nádherné skvosty vidět.

  Výstava se těší velikému zájmu a tak k její prohlídce je nutná rezevace a to se nám podařilo zajistit na první pondělí nového roku 2025. Do Jablunkova nakonec vyrazilo 18 členů KD Střítež a také pětice seniorů z dobratického seniorského spolku. Když akci zajišťoval u svého přítele, ředitele Muzea Bible Petra Hamroziho, Karel Moškoř, nemohl tušit, že právě v den výstavy bude součástí i přímý vstup Českého rozhlasu z Ostravy. Po dvou vstupech se nám mohl až pak naplno věnovat sám ředitel Petr Hamrozi a společně jsme procházeli kolem vystavených předmětů. Některé vystavené archiválie jsme měli možnost shlédnout při naší poslední návštěvě Muzea Bible spojenou s výstavou korunovačních klenot. Nyní, z důvodů nešťastných povodní v září, se musela výstava přestěhovat do útrob starobylé jablunkovské radnice, protože v objektu muzeu probíhají stále likvidační práce po povodních.

  A co jsme mohli vidět? Kromě zmiňovaného obrazu Mony Lisy také bezmála stovku rytin a grafických listů od Rembrandta Van Rijna i další grafiky jiných autorů. V jedné z vitrín byla vystavena jedinečná kniha Muži 28.října v hodnotě bezmála dvou miliónů korun. Je to dílo desítky špičkových českých řemeslníků a umělců, vytvořeno ručně vyrobeným papírem, tiskem podle tradičních postupů, dřevěnou a zlacenou obálkou knihy, zlatými medailemi s reliéfem atd. V další vitrínce jsme viděli i nejmenší sošku Českého lva (má jen 2 cm), exkluzivní pamětní medaile, dřevěné obrazy připomínající založení Karlovy univerzity nebo Jana Husa v Kostnici. Co nešlo vůbec přehlédnout, tak to zmenšenou repliku Noemovy archy a populární britské obchodní lodi Bounty. Na dalších místech se nacházely další exponáty Biblí v různých podobách. Dnes můžete mít i Lego Bibli, Bibli pro motoristy, vojáky, Bible do vody a jiné. Zaujal nás ruční přepis Markova evangelia na cigaretovém papírku, který přepisoval politický vězeň, dokonce svou Bibli mají i fotbalisté.

  Milovníky obrazů potěšila pěkná výstava obrazů moravského malíře ze Suchdola nad Odrou Zdenka Valchaře. Jeho malby zahrnují biblické motivy a pěkně doplňovaly interiér jedinečné výstavy.

  Nakonec třeba zmínit opět samotného ředitele a nadšence těchto zajímavých projektů v Jablunkově Petra Hamroziho. Věnoval nám nejen spousty času, ale také poutavě přiblížil exponáty, jejich vznik, někdy i zvláštní historii. Popravdě řečeno, když si prohlížíte na výstavách všelijaké exponáty, mnohdy si ani nepřečtete, o co se jedná. Tady jsme to měli s rafinovaným výkladem a od nás si zasloužil nejen potlesk, ale taky něco na památku. Vnučka naší členky M.Gryžbonové totiž namalovala zcela jiný obraz než jsme viděli na vlastní oči. Ale kdo ví, jestli třeba za nějakých sto či více let nebude podobně obdivován jako díla těch autorů, které jsme obdivovali v Jablunkově. KM

• První lednová procházka

  

  Lednová vycházka důchodců poprvé

  Při posledním setkání na Silvestra u vánočního stromku před Kulturním domem se zmínil předseda Miroslav Fober o novince, která se vyzkouší v novém roce 2025. Doporučil nejen po Vánocích více pohybu a tak se budou připravovat pohybové aktivity ve formě procházek. Na starost to dostala Anička Potiorková a ona bude připravovat a organizovat různé vycházky. Kam a kde to bude, necháme se překvapit. Hned druhý den roku, 2.ledna 2025, se uskutečnila první vycházka. Na místo startu, kterým było prostranství před obecní úřadem přišlo patnáct odhodlaných seniorek a seniorů + jeden pes. Odstartovat pochod přišla paní starostka, které děkujeme i za společné foto.

  Turistická průvodkyně nachystala trasy o různé délce a napoprvé se vybrala trasa dle její informace o celkové délce cca 4 km. Sami účastníci pak po skončení řekli, že to muselo být mnohem delší. Doslova zaznělo: „Nevíme jak to měřila, ale podle toho, jak jsme byli na konci fyzicky strháni, musela byt minimálně jednou tak delší.”

  Jak probíhala první letošní procházka? Vyšlo se od kulturního domu směrem na Vělopolí a u trafa šlapáci zabočili vpravo a napojili se na cestu, která vede směrem na Ropici Zálesí. U mostu přes Ropičanku se pokračovalo až k železničnímu přejezdu a dále pak kolem domku Herecových pořád do mírného kopečka po cestě, která vede ke statku do Stříteže. Po vělopolské silnici pak směrem ke kostelu a po novém nadjezdu hurá k dědině. U trafa se již někteří nasměrovali ke svým domovům, další pak došli až k místu dnešního putování a odjeli do okolních vesnic, protože mezi účastníky se objevili nejen Střítežané.

  A co říci na závěr? Slovy přímých aktérů asi takto: „I když byla vycházka pro mnohé po delší době náročná, myslíme, že splnila své poslání, což se ukáže za 14 dnů, kdy máme v plánu absolvovat další vycházku.”  KM

   

• PF 2025

  

  KLUB DŮCHODCŮ STŘÍTEŽ SE TĚŠÍ S VÁMI NA SPOLUPRÁCI A HEZKÉ CHVÍLE I V ROCE 2025

• Mikulášské kuželkování

  

  V kalendáři máme 6.prosince jméno Mikuláš a to byl nyní nejlepší den v týdnu, aby si tak trošku na Mikuláše pobavili i důchodci ze střítežského klubu. Nebyl to ale klasický svátek, jak jej znají děti už den předem, ten seniorský se odehrál v kuželně. Do Komorní Lhotky mohl přijet každý, počasí si ještě svou sněhovou nadílku ponechalo v Čechách a na Vysočině. Odpolední program začal na dvou drahách, kde na konci čekalo 9 kuželek. Určitě byly zvědavy, komu se podaří nejlépe do nich trefovat. Levou stranu kuželny obsadily ženy, na té pravé se o nejlepší pokusy snažili chlapi. Třeba hned na úvod říci, že ženám přece jenom více padaly kuželky a chlapům byl nejvíce nakloněn levý nebo pravý žlábek dráhy. Po odehrání deseti kol přišla přestávka, i když v podstatě po celou dobu hraní se mohli všichni účastníci průběžně posilňovat dobrůtkami, které ženy připravily. Samozřejmě na takových setkáních se i mastí karty a žolíky nemohly chybět.

  A co by to byl za Mikuláš, kdyby taky nedošlo o tradiční návštěvu osůbek spojené s touto tradicí. Už při příchodu bylo jasné, že si Mikuláš tentokráte vzal volno a vyslal do terénu jenom čertíky. Dnes už to jedno, kdo je ten či ona, zkrátka jsem pojmenoval trojici genderových rarášků jako Macík, Janík a Jožík, všechny z hnojnického podsvětí. Každý z přítomných si vysloužil nějakou pozornost, a protože v ženském podání musí být umělý ocas, doplatil na to Macík, kterému se zamotal do nohy židle a málem odešel do pekla i s ní. Sranda musí být a ta v Komorní Lhotce vůbec nechyběla. Senioři strávili spolu předposlední akci tohoto roku a už se těšili na rozlučkové dopoledne na Silvestra před obecním úřadem. A kdo nakonec vyhrál v kuželkách? To je úplně jedno, důležité jsou takto prožité chvíle s partou, která si rozumí a to nám šlo.

• Klub důchodců měl volební setkání

  

  Poslední listopadový pátek roku 2024 byl ve znamení bilancování Klubu důchodců Střítež. Sešli se společně na výroční volební schůzi v sálu kulturního domu. Téměř osmdesátka přítomných členů a hostů jen potvrdila, že tato seniorská organizace sdružující občany i z okolních obcí se ráda setkává a taky vyslechne, co se vše v pomalu končícím roce událo.

  Na úvod všechny přivítal předseda klubu Miroslav Fober a představil vzácné hosty, kterými byli předseda Krajské rady seniorů MSK Pavel Gluc s manželkou a starostky obcí Ropice a Střítež Gabriela Szmeková a Michaela Porvisová. První část odpoledního setkání patřila pracovním záležitostem a postupně si účastníci vyslechli obsáhlou zprávu o činnosti za rok 2024 (přednesla Irena Foberová), pak se dozvěděli, jak se dařilo po finanční stránce z úst pokladní Marie Figulové. Důležitou a podstatnou součástí setkání byla volba nového vedení tzv.výboru klubu na další čtyři roky. Byli představeni kandidáti zastupující v podstatě všechny obce sdružené v Povodí Stonávky a jednohlasně pak byli zvoleni tito členové: manželé Foberovi, M.Figulová, J.Herecová, J.Huczala, J.Gajdošová, L.Kubalová, H.Minářová, K.Moškoř, J.Skoková a P.Szalbut. Důležitým bodem jednání také byl návrh na zrušení registrace KD Střítež u Krajského soudu v Ostravě. Po vysvětlení důvodů a doplnění i předsedou P.Glucem se rozhodlo o jeho ukončení. Po naplnění všech podstatných bodů výročky se dostali ke slovu i hosté se svými pozdravy a poděkováním za dobrou spolupráci s klubem. Marii Figulové byl předán z rukou předsedy Gluce  Pamětní list Krajské rady seniorů našeho kraje za její dlouholetou aktivní činnost v seniorském dění.

  Po skončení oficiální části přišel čas na trošku opožděný oběd, který skvěle připravil J.Huczala se svou manželkou a L.Zajacovou. Nesmíme opomenout, že na úvod setkání se podávala i káva s výborným zákuskem. Podvečerní chvíle se pak nesly ve vzájemných rozhovorech a taky už v tradičním hudebním doprovodu a tanci v podání známého dua, které hrává i na Pochování basy. Před novými členy výboru je nyní volba nejužšího vedení (předseda, místopředseda a pokladní), ale taky poslední připravené akce starého roku. Do toho nového je již navržen nový plán a snaha pokračovat ve všem dobrém, co se daří a senioři rádi dělají a umí.