Jenom jeden den po skvělém úspěchu střítežských důchodců na sportovních hrách se sešla početná parta členů klubu na už tradičním smažení vaječiny. Na tuto akci rádi přicházejí i méně častí návštěvníci, které moc často na různých jiných akcích pořádaných výborem KD Střítež nevidíme. Kdo si vzpomene na loňský rok, tak ví, že mezi nás zavítali starostové z okolních obcí, aby s hrdostí řekli, jak se jim vedlo v soutěži o Vesnici roku. Bodovaly tenkrát všechny přihlášené obce a radost byla veliká. V letošním roce se přihlásili do soutěže znova Hnojník a Střítež. A výsledek? Suprovní, Hnojník získal titul Vesnice roku 2025 Moravskoslezského kraje a Stříteži patří třetí příčka! Pochopitelně byly pozvány obě starostky úspěšných vesnic a k nim přibyla rovněž Gabriela Szmeková z Ropice. Mezi starostkami našel svoje místo u stolu i předseda KRS Pavel Gluc, který rád přijal pozvání. Hned po uvítání předsedou Miroslav Foberem dostaly starostky slovo a nechybělo poděkování paní starostky Porvisové i našim seniorům za spoluúčast a prezentaci práce klubu důchodců. Dagmar Malíková kromě pozdravu a poděkování přinesla všem na památku průpisku s označením obce Hnojník. Připomněla, že se 12. července uskuteční v Hnojníku slavnostní vyhlášení výsledků krajského kola. Na stolech hostů stály rovněž poháry a diplomy našeho stříbrného týmu z bohumínských her. Bylo kuriózní, že na přípravě vaječiny se pak podílelo celé stříbrné družstvo doplněné Josefem Huczalou. Šlo jim to stejně dobře jako při plnění sportovních disciplín. Počasí se vyvedlo a pod venkovní pergolou se hlučně rozmlouvalo, pilo kafe, baštilo výborné koláče a došlo samozřejmě i na tolik očekávanou vaječinu s čerstvým chlebem. A výborně do všeho vstupoval se svou harmonikou nám dobře známý Josef a nebyl pro něj problém rozezpívat známými písněmi většinu posluchačů. A nezůstalo jen u zpěvu, dokonce přišlo i obohacení několika tanečky, paní starostce Míši i Marceli to šlo výborně! Ostatně jejich tanečníkům jakbysmet, Pavel s Pepou stíhali všechno!
Největší sportovní událost pro moravskoslezské seniory připravila Krajská rada seniorů Moravskoslezského kraje ve spolupráci s městem Bohumín na středu 4.června. V areálu ZŠ ČSA bylo pořádně rušno, vždyť letošních her se zúčastnilo 64 družstev, dohromady 256 sportovců!Přípravu na hry nepodcenili aspiranti na reprezentaci za střítežský klub a po výborném výsledku před měsícem ve Frýdku se šance na dobré umístění očekávaly. Především Pavel Szalbut si vzal na starost nejen svoje členy z týmu, ale i další si u něj na zahradě vyzkoušeli některé disciplíny. Pod dohledem sportovního manažera se využívalo i čtvrteční setkávání u Mařenky a poslední příprava proběhla s doladěním formy ještě dva dny před závody. Do Bohumína vyslal výbor klubu dva družstva. A tým ve složení Pavel Szalbut, Josef Čečotka, Anna Němcová a Mária Žuková. Druhou čtveřici vytvořili Irena Foberová, Jana Skoková, Adolf Žuk a Josef Huczala. Mezi rozhodčími přímo na hřišti pak pečlivě zapisoval výkony u běhu předseda Miroslav Fober a hlavním rozhodčím her nemohl být nikdo jiný než sporťák klubu Karel Moškoř. Počasí se mimořádně vyvedlo a za pálícího sluníčka museli všichni absolvovat na venkovním hřišti a také v tělocvičně deset disciplín, podobně jako nedávno ve Frýdku - Místku. Pouze kop míčem do branky nahradil basketbal a toto byla určitě lepší varianta pro ženy. Díky spolupráci s organizátory byly postaveny na hřišti stany, kde se mohli soutěžící schovat před dotírajícím sluníčkem a taky ve stínu využít chvilky k odpočinku.
Po slavnostním zahájení předsedou KRS Pavlem Glucem a kratičkými pozdravy hostů se po posledních pokynech z úst hlavního rozhodčího rozběhly podle předem sestaveného harmonogramu první pokusy na dvaceti připravených stanovištích. Nově upravený systém sportování se plně osvědčil a už po dvou hodinách hlásili některé týmy, že mají vše za sebou. Perfektní spolupráce se školou jen potvrdilo jediné, je-li vše dobře naplánováno a pak také vyhodnoceno, mají radost z dobře vykonané práce nejen samotní organizátoři a také všichni další účastníci her. Přesně ve tři odpoledne podle plánu byly vyhlášeny Karlem Moškořem konečné výsledky. Pořadatel nejprve ocenil nejlepší družstva v disciplínách a tady si dvě první místa odnesl A tým Stříteže za prvenství v bollobalu a v hodu kroužky. Nejdůležitější jsou přece jenom celkové body za všechny disciplíny a tady jich měl nejvíce Seniors Ostrava, celkem 818. Pouhých dvanáct bodů rozhodlo o skvělém druhém místě Stříteže A ve složení Szalbut, Čečotka, Němcová a Žuková. Třetí místo si odvezl Bílovec A s počtem 785 bodů. Jen tak pro zajímavost na prvních dvou místech se umístily družstva stejně jako ve Frýdku - Místku, což připomněl i jeden z předávajích při vyhlášení konečných výsledků Oldřich Pospíšil, předseda krajské organizace Senioři ČR. Druhé místo má neskutečnou kvalitu a taky důkaz toho, že kvalitní příprava přináší ovoce. Tak nyní neusnout na vavřínech a v pohodě se připravit na další sportovní hry. V září čeká střítežské obhajoba prvního místa v Bílovci a tam mohou očekávat pořádný tlak soupeřů, zejména týmu Seniors, ten se bude snažit vyhrát za každou cenu. Za skvělou reprezentaci klubu i obce našim vicemistrům gratulujeme!
Pomalu se rozjíždějí různé aktivity pro seniory v našem kraji. První pozvánka ke sportu přišla od seniorské organizace Senioři ČR, kteří nás pozvali na své další, již 7. Krajské sportovní hry seniorů ČR. Zatím se vždy konaly v Ostravě a letos kvůli rekonstrukci tělocvičny v Pustkovci převzali roli pořadatelů senioři z Frýdku – Místku. Bylo to tedy o pár kilometrů blíže a hlavně díky spolupráci našeho sportovního managera s novým organizátorem se dohodly v drtivé většině takové disciplíny, co budou i na mnohem větší krajské sportovní akci v červnu v Bohumíně. Do tělocvičny 6.ZŠ v Místku se vytvořila nová čtyřka sportovců, protože náš člen Karel Moškoř s manželkou se rozhodli nastoupit za svou obec Dobratice. Klub důchodců Střítež tedy reprezentovala výborná parta osvědčených sportovců ve složení Pavel Szalbut, Josef Čečotka, Anna Němcová a Anna Potiorková. Na sportovky přijelo o šest družstev méně než vloni, kde tenkrát bez problémů obhájili první místo manželé Moškořovi, Anna Němcová a Miroslav Gryžbon. A jaké disciplíny na všechny účastníky letos čekaly? Byly to šipky, hod míčkem na cíl, kop míčem do malé branky, corn hole, florbal, bolloball, upravený petang, kroužky, běh s míčkem na tenisové raketě a snack golf. Po uvítání hostů, kde nechyběli předseda Krajské organizace Seniorů ČR Oldřich Pospíšil, šéf Krajské rady seniorů MSK Pavel Gluc, ředitelka projektu SeniorPas Marika Hemmerová a náměstek primátora města Frýdek – Místek Marcel Sikora, předal Dalibor Kališ mikrofon Vítězslavu Kavkovi a ten po doplnění informací k samotnému sportování vyzval sportovce k plnění sportovních disciplín. Šlo to velmi plynule a asi po hodině a půl měli všichni odházeno a odběháno. Čekalo se na výsledky a volný čas vyplnily místní seniorky a sokolky ve svých tanečních vystoupeních. Každý si také pochutnal na koláčku i kafíčku a obdržel megánský řízek s chlebem. Závěrečné výsledky od posledního místa až k prvnímu průběžně sděloval hlavní rozhodčí Vítězslav Kavka a každý účastník si odnesl nějaký suvenýr. Postupně se vyhlašovaly týmy až k nejlepším a napětí vzrostlo až v samotném závěru, kdy se předávaly poháry a medaile pro tři družstva s nejvíce získanými body. Třetí skončily Dobratice, kde závodily i naši kmenoví členové klubu manželé Moškořovi, jen o pár bodíků před nimi vyhlásili na druhém místě reprezentanty Klubu důchodců Střítež. První byli bezkonkurenční největší favorité z Ostravy, což se dalo očekávat. Nicméně třeba říci, že naši sportovci opět prokázali svoje sportovní umění a po zásluze si odnesli kromě pohárů a medailí i pěkné ceny. Je to samozřejmě výzva k tomu, aby se dobře připravili na mnohem početnější seniorské sportovky v Bohumíně. Tam na ně čeká dalších 63 družstev a to už nebude taková snadná procházka mezi týmy jako nyní ve Frýdku - Místku.
Děkujeme všem členům klubu za jejich skvělou reprezentaci!
První letošní vědomostní kvíz připravila Krajská rada seniorů Moravskoslezského kraje ve spolupráci s obcí Dobrá. Mezi dvaceti devíti družstvy z celého kraje nemohla samozřejmě chybět trojice obhájců prvenství z podzimního soutěžení v Řepištích. Obhajovat nelehkou pozici jeli Josef Skřivánek, Marcela Gryžbonová a Jozefína Gajdošová. Tvůrce kvízu Radim Holeček z Velké Polomi opět připravil deset témat s deseti otázkami. Všichni se museli poprat se záludnými otázkami a podle získavaných bodů bylo opět jasné – snadné to nebylo.
Připraveny byly tyto témata: 1. Mezinárodní dny a roky 2. Záludnosti češtiny 3. Hudební nástroje
4. Rekordní zápisy (Guinnessova kniha rekordů) 5. Slavné bitvy na našem území 6. Módní značky 7. TV stanice v ČR 8. Lyžování
9. Vitamíny 10. Moravskoslezský kraj
Po uvítání předsedou Krajské rady seniorů Pavlem Glucem a za přítomnosti místostarosty obce Dobrá Pavlem Peterkem se ke slovu dostal autor kvízu a po sdělení důležitých informací k vyplňování kvízových otázek se šlo, jak se říká, do boje. Vždy po pěti kolech je malá přestávka se sdělením, jak na tom jsou týmy na čele. V polovině vedl B tým z Háje ve Slezsku, naši zástupci drželi druhé dělené místo s Vojkovicemi B, jen bod pak ztrácely družstva Malých Hoštic a Bruntálu B. Ve druhé části se bodové přínosy o něco zvýšily a o konečném pořadí pak většinou rozhodují minimální rozdíly. Jak to bylo těžké dokazuje i skutečnost, že se v celé soutěži podařilo je třikrát dosáhnout maximálního počtu deseti bodů v jednom kole. Podařilo se to překvapivě v tématu Záludnosti češtiny (Klub seniorů Morávka), Slavné bitvy na našem území na 100 % zvládly seniorky z Branky u Opavy a TV stanice v ČR nejlépe znají důchodkyně ve Vyšních Lhotách. Závěrečné vyhodnocení provedl předseda Pavel Gluc a všem přítomným sdělil toto pořadí:
1. Háj ve Slezsku B 74 bodů 2. MO SČR Ostrava 70 bodů 3. KD STŘÍTEŽ 68 bodů
Naše družstvo opět nechybělo mezi nejlepšími a potvrdilo svou kvalitu. Gratulujeme k zisku bronzu a děkujeme za skvělou reprezentaci Klubu důchodců Střítež!
Začalo to únorovým emailem od předsedy Krajské rady seniorů našeho kraje Pavla Gluce. Mezi informacemi o aktivitách rady připojil nabídky na účast v několika akcích. Na měsíc březen tam byla uvedena iniciativa pražského spolku Právě teď! o.p.s., kdy se připravoval pro zájemce celorepubikový projekt v rámci Národního týdne trénování paměti. Prošel jsem si jejich webové stránky a zaujala mne především slova ředitelky tohoto spolku, která řekla: „Osobně pokládám za největší úspěch, že si někdo někde napříč republikou dá tu práci a připraví něco, co možná nastartuje místní tradici a potvrdí, že akce, které mají za cíl spojovat, nejsou otázkou velkých financí, ale velkého srdce.“
To byla výzva jako zvon a hned jsem si vzpomněl, že jsme před pěti roky udělali zajímavou procházku, tehdy na počest 200.výročí od narození Josefa Mánesa. V podstatě mi stačilo jen najít v mém archívu pár informací, které jsem tehdy použil a bylo jasno. Udělal se plakátek, akci jsme podpořili na setkání výboru Klubu důchodců Střítež a taky se oficiálně přihlásili pražským organizátorům.
Vybrali jsme až pátek z vyhlášeného týdne od 10. - 16. března, kdy se mělo po celé naší zemi chodit. Nebyl to záměr jít až v pátek, ale další dny v týdnu jsme zkrátka měli naplněny jinými akcemi, což je u seniorů skoro normální. Jak se blížil den D, pomalu jsme zklamaně přijímali blížící se předpověď počasí. První dny v týdnu neuvěřitelné teplo, ale ke konci hlásili prudké ochlazení, déšť, sníh i mrazy. Ve čtvrtek večer už bylo jasno, že nikam nepůjdeme, což se záhy potvrdilo po ranním pátečním probuzení. Lilo jako z konve a jít někam do terénu bylo na úkor zdraví. To jsem ale už měl den před tím rozeslán email členům našeho klubu a sdělil jim změnu v termínu konání – půjde se další týden v úterý 18.března. Program včetně trasy nebude změněn.
Je úterní ráno, u nás v Dobraticích bylov noci -8 pod nulou, vyjíždíme na místo srazu na nádraží do Stříteže v očekávání, komu se bude chtít s námi jít. Sluníčko svítí na plné pecky, teplota se zvyšuje, stejně jako můj srdeční tep. Kolik nás bude? Na nádraží ve Stříteži pomalu přicházejí Střítežané, z Hnojníka jsem přibral Jožku a Štěpánku. Čekáme na vlak ze směru od Hnojníka. Vystupuje z něj šest seniorek z Dobratic. Dal jsem pozvánku i do dobratického klubu, ale nějaký extra zájem jsem nečekal, mýlil jsem se. Bylo to pro nás všechny milé překvapení. Na trasu dlouhou kolem osmi kilometrů se vydalo 24 účastníků, z toho dva na kole a nechyběla také naše věrná fenka od Pepy Skřivánka. Od nádraží ve Stříteži vedla první zastávka k pomníku malíře Josefa Mánesa. Ten pobýval ve Stříteži osm let a právě letos v červenci tomu bude 50 let, kdy byl Mánesův pomník slavnostně odhalen. Seznámení s historií působení věhlasného malíře na Slezsku jsme museli kvůli hustému provozu nechat až na dalším místě a to bylo před domkem Mirka Nogola. Tam jsem už v klidu od aut mohl všem účastníkům přiblížit v několika větách historii vzniku pomníku i působení známého malíře na Těšínsku. Dál jsme možná šli po jedné z jeho stezek do Gutů. Sluníčko pěkně hřálo a cesta po zasněžených cestičkách ještě připomínala zimní měsíce. Cílem pochodu se stal dřevěný kostelík Božího těla v Gutech. Tam už na účastníky pochodu čekal místní duchovní Pavel Cieślar (díky za předchozí domluvu Aničce Potiorkové). Umožnil nám všem přítomným prohlídku interiéru kostelíku, kde se normálně v týdnu nedostanete, jedině při plánovaných setkáních farnosti. Velmi nás překvapil pan farář svými postřehy a obohatil toto krásné setkání v tomto svatostánku. Zde stál do roku 2017 nejstarší dřevěný kostelík v regionu, který zcela shořel po nesmyslném žhářském útoku tří mladíků. Replika kostelíka Božího těla stojí na stejném místě od roku 2021, ale už zdaleka nemůže nahradit to, co vybudovali naši předkové. Přesto jsme byli rádi za to, co se podařilo ve velmi krátké době na místě shořelého kostelíku postavit. Dát dohromady kompletní repliku kostelíka za tak krátkou dobu je unikát! Po komentované prohlídce se skupinka vyfotila před kostelíkem a šlo se zpátky trošku jinou cestou směrem k Ropici. Konečnou se stala pro všech aktéry klubovna U Mařenky. Pochod nese v názvu něco o mozku, takže jsem nenechal turisty v klidu a na stoly jim předložil krátký kvíz zachycující otázky o místech, které se navštívily. Myslím si, že si nejen pěkně provětrali svoje těla venku, ale též dali trošku zabrat svému mozku, to určitě nikomu neublížilo. Nejsprávnější odpovědi po vyhodnocení soutěže měla Vlasta Sadowská a z dobratických žen Květa Darnadyová. Zhodnotit tuto zajímavou akci se mohlo hned po odevzdání vyplněné ankety. Připravené klobásky byly takovou malou odměnou na závěr povedeného úterního dne. Jestli se našla nová aktivita do kalendáře střítežských důchodců, to se teprve ukáže. V každém případě je vidět, že čtvrteční procházky plánované od nového roku jsou pro členy střítežského klubu důchodců inspirativní. Do Pochodu pro mozek 2025, zjistil jsem po skončení akce, se letos zapojily spolky a organizace na více jak 140 místech po celé ČR a Střítež byl mezi nimi. Karel Moškoř
První březnové úterý roku 2025 vyvrcholilo žolíkové snažení v rámci JARNÍHO ŽOLÍKOVÉHO TURNAJE 2025. Zájem o tuto karetní hru je poměrně veliký a účast se vždy pohybovala mezi počty 16 – 19 hráček a hráčů. Žolíky jsou oblíbenou hrou především u žen, chlapi se přihlásili jenom tři. Letos bylo celkem pět hracích dnů, což je o jeden více než v minulých ročnících. Organizátor turnaje Karel Moškoř dal tak možnost i těm, kteří nemohli být pokaždé u hracího stolu a do konečného pořadí se potom počítaly nakonec jen tři nejlépe odehraná žolíková odpoledne. O vítězce bylo již jasno před posledním kolem, protože si dostatečný bodový polštář vytvořila loňská vítězka Alena Suchá. O další místa se tak rozpoutal velmi zajímavý boj. Do konečného pořadí výrazně zasáhly dvě ženy, kterým se mimořádně dařilo v závěrečném dnu a povedlo se jim poskočit až na stupně nejlepších. Zejména výkon Anny Potiorkové stojí za zmíňku, uhrála totiž zcela bezkonkurenční výsledek, kdy v součtu ze všech hracích kol se dostala na rekordní bodový součet, který skončil v mínusových číslech na čísle -40 (vítěz každé hry dostával vždy -5 bodů do tabulky). Výrazný mínusový součet (-17) dopomohl k bronzové příčce také Marii Nogolové. Při závěrečném vyhodnocení jsme ocenili snahu všech, že chtěli přijít a zahrát si mezi sebou. Většině účastníků se tyto setkávání líbí a sami nejlépe ví, že u žolíkových karet musíte mít štěstí, co vám přijde na ruku. A tak to brali i ti, co skončili na dalších místech. Z legrace byla udělena i cena útěchy, kterou s úsměvem ráda přijala Mária Žuková. Předáním medailí a drobných cen třem nejlepším z rukou předsedy klubu Miroslava Fobera skončilo jarní snažení. Nyní se už senioři budou připravovat na jiné aktivity, především sportovní sezónu, kdy pomalu začnou přípravy na některé sportovní hry v rámci kraje.
Konečné pořadí první šestice jarního turnaje v žolíku tedy je:
1. Alena Suchá 2. Anna Potiorková 3. Marie Nogolová
4. Irena Foberová 5. Štěpánka Brzezinová 6. Jindřiška Herecová
Největší společenskou akcí, kterou má ve svém kalendářním plánu Klub důchodců Střítež, je tradiční ples, známý pod názvem POCHOVÁNÍ BASY. Ten letošní termín vyšel na první březnovou sobotu a do "kulturky" ve Stříteži zavítal možná rekordní počet účastníků. Připravit stoly pro ty, co si zakoupili místenky na ples nebylo snadné, požadavky byly různé a do Stříteže zavítala pěkná plejáda občanů i z okolních obcí i Frýdku - Místku. Za ty léta, co se Pochování basy koná, je stále veliký zájem a i toto letošní sobotní setkání se vydařilo. Je těžké něco vyzdvihnout, protože se každoročně podaří připravit vynikající program, kde dominuje amatérské představení hééreček a herců v různých seskupeních. Letošní Labutí jezero opět přineslo nový trend humoru na parketu kulturního sálu. Hudební duo se opět výrazně prosadilo i přes více decibelů, v kuchyni se vyzkoušel poprvé konvektomat a šéfkuchař Pepa Huczala musel opět trpět u něčeho, co se dere dnes do popředí modernější linie přípravy jídel. Pochopitelně se většina z přítomných nejvíce těší na tombolu a připravené ceny na pódiu byly lákadlem k zakoupení za rozumnou a lidovou cenu množství srolovaných lístečků, kde drtivá většina měla po rozbalení jednoduchý a srozumitelný text - Tento los nevyhrává. Ale nic to nemohlo změnit na dobré náladě, pochopitelně veselejší byla tam, kde se něco podařilo v tombole vyhrát. Na dračku šly i zákusky a kolem půl páté už neměly děvčata co prodávat. Kalorie a pitný režim se doplňoval po různu a služba u kávy a chlapů u baru měla svůj efekt. Co říci na závěr? Tradiční ples se povedl a organizátorům z řad klubu důchodců patří veliký dík. Samozřejmě bez podpory obce Střítež, vkladů jiných obcí, cen do tomboly od zde nevyjmenovaných sponzorů, se ani dnes nedá taková velkolepá společenská akce připravit. Nakonec si tedy dovolím jen krátce zhodnotit, za nás účastníky - DĚKUJEME VŠEM! KM
Za námi je první měsíc roku 2025 a pro některé členy Klubu důchodců také první zkušenost s novým projektem - čtvrteční procházky. Tak bych nějak nazval nápad, který vzešel už vloni a hned se vyzkoušel první čtvrtek nového roku (viz článek níže). Leden je dlouhý měsíc a tak se podařilo udělat tři procházkové dny. K tomu, aby byli účastníci spokojeni je třeba především počasí a také chuť něco pro své tělo udělat. Každá procházka měla svoje kouzlo, první byla ukázkou pevné vůle přijít a projít vytýčenou ztrasu a dala všem docvela zabrat. Té druhé nepřálo počasí a mrazivý vítr doslova vzal plachty k účasti a také se jen symbolicky udělalo nejkratší kolečko v obci. Za to poslední výlet měl všechny parametry úspěšného dne. Počasí vynikající, na leden nikde ani památka po sněhu. Šlo se směrem na Smilovice kolem lesa, po té cestou v polích, kde před několika nestál ani jeden domek. Dnes jsou Smilovice zastavěny pěknými vilami a podle toho, jaké značky aut nás míjely (převažovalo BMW a Audi) se dá usoudit jaká skupina lidí má tady postaveno. Procházku absolvovalo patnáct členů a opět jeden čtyřnohý kamarád. Nebylo kde spěchat a skoro dvouhodinová procházka s výhledem na naše krásné kopečky, především Javorový a Godulu, nás při procházkových debatách zase o něco obohatila. KM
Výstava BIBLE A UMĚNÍ
Už jste viděli jeden z nejslavnějších portrétů všech dob na vlastní oči? Pokud jste nebyli v obrazárně ve francouzském Louvru, tak asi ne. Přesto však je možné tento skvost uvidět u nás! Přesněji řečeno, povedenou repliku a to nejen slavné Mony Lisy, ale také další významná díla světových umělců. Putovní výstava pod názvem BIBLE A UMĚNÍ umístěna ve velkém sálu radnice v Jablunkově dává příležitost všem zájemcům tyto nádherné skvosty vidět.
Výstava se těší velikému zájmu a tak k její prohlídce je nutná rezevace a to se nám podařilo zajistit na první pondělí nového roku 2025. Do Jablunkova nakonec vyrazilo 18 členů KD Střítež a také pětice seniorů z dobratického seniorského spolku. Když akci zajišťoval u svého přítele, ředitele Muzea Bible Petra Hamroziho, Karel Moškoř, nemohl tušit, že právě v den výstavy bude součástí i přímý vstup Českého rozhlasu z Ostravy. Po dvou vstupech se nám mohl až pak naplno věnovat sám ředitel Petr Hamrozi a společně jsme procházeli kolem vystavených předmětů. Některé vystavené archiválie jsme měli možnost shlédnout při naší poslední návštěvě Muzea Bible spojenou s výstavou korunovačních klenot. Nyní, z důvodů nešťastných povodní v září, se musela výstava přestěhovat do útrob starobylé jablunkovské radnice, protože v objektu muzeu probíhají stále likvidační práce po povodních.
A co jsme mohli vidět? Kromě zmiňovaného obrazu Mony Lisy také bezmála stovku rytin a grafických listů od Rembrandta Van Rijna i další grafiky jiných autorů. V jedné z vitrín byla vystavena jedinečná kniha Muži 28.října v hodnotě bezmála dvou miliónů korun. Je to dílo desítky špičkových českých řemeslníků a umělců, vytvořeno ručně vyrobeným papírem, tiskem podle tradičních postupů, dřevěnou a zlacenou obálkou knihy, zlatými medailemi s reliéfem atd. V další vitrínce jsme viděli i nejmenší sošku Českého lva (má jen 2 cm), exkluzivní pamětní medaile, dřevěné obrazy připomínající založení Karlovy univerzity nebo Jana Husa v Kostnici. Co nešlo vůbec přehlédnout, tak to zmenšenou repliku Noemovy archy a populární britské obchodní lodi Bounty. Na dalších místech se nacházely další exponáty Biblí v různých podobách. Dnes můžete mít i Lego Bibli, Bibli pro motoristy, vojáky, Bible do vody a jiné. Zaujal nás ruční přepis Markova evangelia na cigaretovém papírku, který přepisoval politický vězeň, dokonce svou Bibli mají i fotbalisté.
Milovníky obrazů potěšila pěkná výstava obrazů moravského malíře ze Suchdola nad Odrou Zdenka Valchaře. Jeho malby zahrnují biblické motivy a pěkně doplňovaly interiér jedinečné výstavy.
Nakonec třeba zmínit opět samotného ředitele a nadšence těchto zajímavých projektů v Jablunkově Petra Hamroziho. Věnoval nám nejen spousty času, ale také poutavě přiblížil exponáty, jejich vznik, někdy i zvláštní historii. Popravdě řečeno, když si prohlížíte na výstavách všelijaké exponáty, mnohdy si ani nepřečtete, o co se jedná. Tady jsme to měli s rafinovaným výkladem a od nás si zasloužil nejen potlesk, ale taky něco na památku. Vnučka naší členky M.Gryžbonové totiž namalovala zcela jiný obraz než jsme viděli na vlastní oči. Ale kdo ví, jestli třeba za nějakých sto či více let nebude podobně obdivován jako díla těch autorů, které jsme obdivovali v Jablunkově. KM
Lednová vycházka důchodců poprvé
Při posledním setkání na Silvestra u vánočního stromku před Kulturním domem se zmínil předseda Miroslav Fober o novince, která se vyzkouší v novém roce 2025. Doporučil nejen po Vánocích více pohybu a tak se budou připravovat pohybové aktivity ve formě procházek. Na starost to dostala Anička Potiorková a ona bude připravovat a organizovat různé vycházky. Kam a kde to bude, necháme se překvapit. Hned druhý den roku, 2.ledna 2025, se uskutečnila první vycházka. Na místo startu, kterým było prostranství před obecní úřadem přišlo patnáct odhodlaných seniorek a seniorů + jeden pes. Odstartovat pochod přišla paní starostka, které děkujeme i za společné foto.
Turistická průvodkyně nachystala trasy o různé délce a napoprvé se vybrala trasa dle její informace o celkové délce cca 4 km. Sami účastníci pak po skončení řekli, že to muselo být mnohem delší. Doslova zaznělo: „Nevíme jak to měřila, ale podle toho, jak jsme byli na konci fyzicky strháni, musela byt minimálně jednou tak delší.”
Jak probíhala první letošní procházka? Vyšlo se od kulturního domu směrem na Vělopolí a u trafa šlapáci zabočili vpravo a napojili se na cestu, která vede směrem na Ropici Zálesí. U mostu přes Ropičanku se pokračovalo až k železničnímu přejezdu a dále pak kolem domku Herecových pořád do mírného kopečka po cestě, která vede ke statku do Stříteže. Po vělopolské silnici pak směrem ke kostelu a po novém nadjezdu hurá k dědině. U trafa se již někteří nasměrovali ke svým domovům, další pak došli až k místu dnešního putování a odjeli do okolních vesnic, protože mezi účastníky se objevili nejen Střítežané.
A co říci na závěr? Slovy přímých aktérů asi takto: „I když byla vycházka pro mnohé po delší době náročná, myslíme, že splnila své poslání, což se ukáže za 14 dnů, kdy máme v plánu absolvovat další vycházku.” KM