Krajský přebor seniorů ve stolním tenisu v Brušperku
V mužích dominoval starosta Miroslav Jaworek!
Poprvé připravila Krajská rada seniorů Moravskoslezského kraje (KRS MSK) turnaj ve stolním tenise. Zúčastnit se mohli senioři nad šedesát let, kteří nejsou registrováni v žádném stolně - tenisovém klubu. To některým aktivním hráčům vzalo vítr z plachet, ale pravidla byla jasně stanovena. Hrálo se v herně Sokolovny TJ Sokol Brušperk a z připravených variant se nakonec odehrály všechny utkání, jak se předpokládalo. Předseda KRS MSK Pavel Gluc uvítal na palubovce herny čtyři muže do 70 let, stejný počet chlapů nad 70 let a žen hrálo pět bez ohledu na svůj věk. V systému každý s každým dohlíželi na průběh duelů u mužů domácí rozhodčí Radek Beneš, u žen dohlížel člen KRS MSK Karel Moškoř. Oba měli ulehčenou práci, protože se vše odehrávalo v duchu fair play a pro všechny přítomné to byl pěkný sportovní zážitek. Byl čas i na kávu s chutnými koláčky a také na společné debaty. Po odehrání všech utkání ve skupinách přišlo vyhlášení prvních vítězů možná nového sportovního zápolení v působnosti Krajské rady seniorů. A komu na závěr předal medaile a ceny předseda Pavel Gluc?
Ženy: 1. Marie Duží - Háj ve Slezsku
muži do 70 let: 1. Miroslav Jaworek - Střítež
muži nad 70 let: 1. Karel Křupala - Ostrava
foto zde: https://oustritez.rajce.idnes.cz/16_-_2022_Krajsky_prebor_ve_stolnim_tenisu/
Mezinárodní den seniorů v Bruntále - seniorkou kraje je I.Foberová!
V sobotu 1.října 2022 se senioři z Moravskoslezského kraje vypravili do Bruntálu, aby ve Společenském domu společně oslavili svůj svátek. Mezi 240 účastníky nechyběli ani zástupci z Klubu důchodců ze Stříteže. Každoročně se senioři scházejí na vybraném místě kraje a připravený program zahrnuje dopoledne návštěvu nějakých zajímavých pamětihodností v blízkosti slavnosti. Střítežští navštívili společně s dalšími důchodci z Jablunkova, Vyšních Lhot a Dobré zámek v Bruntále. Po prohlídce a obědě v tomto městě se přesunuli do Společenského domu, kde se odehrála druhá kulturní část seniorského setkání. Po uvítání předsedou Krajské rady seniorů a představení hostů, mezi kterými byli např. náměstek hejtmana MSK Jan Krkoška, starosta Bruntálu Petr Rys a také předsedkyně Rady seniorů ČR Lenka Desatová, vše vypuklo. Pak se již na pódiu střídala různá uskupení od dětí a mládeže počínaje až po aktivní bruntálské seniorky. V rámci odpoledne byly taky vyhlášeny výsledky kampaně KRS MSK o nejaktivnější seniorku a seniora kraje roku 2022.
Mezi muži si ocenění převzal Tomáš Staníček z Klubu seniorů Řepiště. Největší překvapení však zažila výprava ze Stříteže. Seniorkou roku 2022 se stala Irena FOBEROVÁ! Všichni samozřejmě potleskem vyjádřili poděkování těm, co byli vybráni a oceněni Krajskou radou. Pro Střítež to je opět vizitka toho, jaké máme aktivní členy v klubu. Irce ze srdce blahopřejeme! Momentky z odpoledního programu zachytila kamera TV Polar a odkaz na záznam najdete níže na webových stránkách KD Střítež.
Foto: https://oustritez.rajce.idnes.cz/15_-_2022_Mezinarodni_den_senioru_-_Bruntal/
Odkaz na video na Polaru:
Obec Střítež moc gratuluje!!
22.září se odpoledne uskutečnil podzimní petangový turnaj v Ropici na petangovém hřišti U Mařeny. Z poklidu teplého místa u stolů v klubovně vyzval k poměření svých výkonů ženy a muže Karel Moškoř. Upravený petang se hrál na tři kola a úkolem bylo poslat tři petangové koule co nejblíže k pevnému košonku ve vzdálenosti sedmi metrů. Z odhozených koulí se do tabulky počítaly co nejkratší vzdálenosti dvou koulí. Nejprve se do soutěžení pustilo osmm žen a po nich také devět mužů. Samozřejmě se šprýmovalo při vynikajících pokusech a v momentě, kdy se povedlo někomu hodit co nejmenší počet, už byl pasován na vítěze. Jak se říká, zajíci se sčítají až po honu a pasování nejlepších nastalo až po odházení tří kol. Sporťák Karel přinesl ukázat všem seniorům poslední získaný krásný pohár z mezinárodních sportovních her z Olomouce a z hecu tento pohár věnoval celkovému vítězi petangového turnaje (až po vyhlášení sdělil, že zapůjčuje pohár na deset minut). Těm, co to šlo nejlépe zůstaly na památku zlaté, stříbrné a bronzové medaile. A komu to šlo nejlíp? Zde jsou konečné výsledky:
muži: 1. A.Žuk 190 cm 2. M.Gryžbon 216 cm 3. P.Szalbut 217 cm
ženy: 1. V.Sadowská 175 cm 2. M.Žuková 178 cm 3. M.Figulová 219 cm
Absolutní vítězkou se stala podle dosaženého nejmenšího součtu centimetrů Vlasta Sadowská.
Foto tady: https://oustritez.rajce.idnes.cz/14_-_2022_Podzimni_petangovy_turnaj/
Prázdninový výlet na Bílý kříž
Další cílovým místem pro putování krásnou přírodou našich Beskyd byl Bílý Kříž. První srpnovou středu se postupně auty přemístilo na parkoviště ve Visalajích sedm aut a v nich nakonec 22 důchodců. Dva se vydali na kolech a jeden z nich se setkal s dalšími turisty až u bufetu v cílové destinaci. Po cestě se k nám přidal jediný účastník, který využil autobusový spoj a musel za námi docela spěchat, neboť jsme vyšli z parkoviště ve stanoveném čase a autobus přijel o něco později. Počasí nám ten den mimořádně přálo a tak se šlo s úsměvem po nenáročné lesní cestě až k místům, kde v minulosti byly výborné hotely využívané k rekreacím a pobytům. Žel, dnes se už v nich nestavíte na občerstvení, protože jen jediný je opraven a slouží jako Apartmán Bílý kříž pro objednané klienty. My dali zavděk občerstvení v bufetu hned naproti a to je jediná záchrana. Jak nám sdělil majitel bufíku, on slouží lidem po celý rok, svátky i neděle nevyjímaje. Po posilnění jsme se vydali ještě směrem ke slovenským hranicím k bývalému hotelu Súlov, kde ale najdete jen zborcené chatky z doby totalitní a hotel je mnoho let zavřený. Došli jsme pak ke kapličce a pár jedinců ještě pokračovalo dál k vrcholku Súlov, ale skončili povětšinou v lesíku na sběru borůvek. Ostatní se vydali pomalu zpátky dolů, aby svůj výlet zakončili ve známé Hospůdce U bobra v Raškovicích. Tam po nějakém čase dorazil i zbytek výpravy, co se zdržel v lese nebo se vydal po jiné trase přes Švarnou Hanku a pak k parkovišti. Túra nebyla nijak fyzicky náročná a dala se zvládnout i v pomalejším tempu, což některým jedincům přišlo vhod.
Fotky zde:
Skvělá umístění seniorů na krajských hrách
Poslední červnové úterý se v Kravařích na Opavsku odehrál už 8.ročník Krajských sportovních her seniorů Moravskoslezského kraje. Na tuto největší sportovní událost roku se ze všech možných míst z kraje sjíždějí sportovci v důchodovém věku, aby zabojovali o nejlepší výsledky ve víceboji jednotlivců a týmové soutěži. Střítež letos vyslal do bojů celkem čtyři čtyřčlenná družstva a vůbec to neměli snadné. Her se letos zúčastnilo rekordních 80 týmů a každé umístění na stupních vítězů mělo svou hodnotu. Hrám ale vůbec nepřálo počasí, protože těsně před slavnostním zahájením se spustil pořádný liják a zahnal všechny účastníky do tělocvičny ZŠ Kravaře, kde se hry připravovaly. Byl to pořádný zásah do už připravené akce včetně všech sportovišť, ale bylo třeba narychlo hledat uspokojivé řešení. Celou sportovní část měl na triku náš člen klubu Karel Moškoř a nikdo mu vůbec nezáviděl, čím vším během několika minut prošel. K samotnému průběhu dodal: „Bylo to jako blesk z čistého nebe. Ještě ráno jsme vše dolaďovali, aby 320 sportovců mělo stejné podmínky na hřišti venku a také v tělocvičně. Vytrvalý déšť zkomplikoval i pohyb lidí, kteří se museli rozdělit na dvě skupiny, kdy jedna mohla soutěžit a ta druhá čekat v útrobách školy a šaten až se dostanou tzv. na plac. Až kolem poledne se situace zlepšila a my jsme mohli aspoň nějaké disciplíny vytáhnout opět ven a hry pak dokončit ve zkrácené verzi.“
Z osmi disciplín se podařilo připravit sedm, kterými byly: šipky, florbal, bollobal, basketbal, golf snag, hod míčkem na cíl a běh s tenisovou raketou a míčkem na čas. Hry se konaly pod záštitou Moravskoslezského kraje a města Kravaře. Ty nejlepší určitě potěšila i skutečnost, že jim ceny předávala starostka Kravař Monika Žídková - Brzesková, bývalá Miss Europe, která byla také vyhlášena jako nejoblíbenější Miss tisíciletí v České republice. Pro hlavního rozhodčího her byla velice příjemná chvíle, když vyhlašoval konečné výsledky, protože ani letos mezi těmi nejlepšími nechyběli senioři v nepřehlédnutelných zelených dresech KD Střítež.
V konečné bilancování získal B tým ze Stříteže ve složení manželé Marcela a Miroslav Gryžboňovi, Irena Foberová a Anna Němcová vynikající 2.místo. V soutěži jednotlivců v kategorii mužů nad 70 let obsadili první dvě místa zástupci KD Střítež, vyhrál Miroslav Gryžboň před Adolfem Žukem. Třetí místo vybojovala ve své věkové kategorii také Irena Foberová. Podíváme-li se na největší týmovou účast v dosavadních ročnících her, tak je úspěch mimořádný. Být mezi 320 startujícími na stupních vítězů znamená znamenitý výkon a připravenost našich zástupců. Třeba podotknout, že ani další družstva Stříteže nehrála podřadnou roli a všechna se umístila v první dvacítce hodnocených družstev. Moc všem gratulujeme!!
Celkové výsledky:
Družstva: 1. Bílovec 2. Střítež B 3. Olomouc B
12. Střítež A, 16. Střítež C a Střítež D (hodnoceno nakonec 79 družstev)
Víceboj žen nad 70. let: 1. Darmovzalová Marie (Ostrava) 2. Šnýdrová Miloslava (Kravaře)
3. Foberová Irena (Střítež)
Víceboj mužů nad 70. let: 1. Gryžboň Miroslav 2. Žuk Adolf (oba Střítež)
3. Stareček Zdeněk (Bílovec)
Foto ve fotogalerii: KSH Kravaře
Víceboj tří obcí ovládly Dobratice
Ve Vyšních Lhotách se konal v úterý 14.června 2022 2.ročník seniorského víceboje čtyčlenných týmů reprezentující obce Dobratice, Střítež a hostitelů z Vyšních Lhot. Sportovní setkání bylo přípravou nominovaných družstev na Krajské sportovní hry v Kravařích. Ty se uskuteční na konci června a je přihlášeno rekordních 320 startujících. Toto setkání vymyslel vloni K.Moškoř, který připravuje už pátým rokem krajské sportovní soutěže pro seniorskou generaci. První ročník se konal na multifunkčním hřišti v Dobraticích pod školou. Senioři z těchto skoro sousedních vesnic si takto mohou udělat malou přípravu a vyzkoušet některé z osmi disciplín, co budou čekat na všechny v Kravařích. Kromě šipek a střelby do malé florbalové branky se na hřišti u mateřské školy ve Vyšních Lhotách soutěžilo v šesti dalších disciplínách a těmi byly:
Basketbal, bollobal, hod míčkem na cíl, golf snag, upravený petang a běh s tenisovou raketou a míčkem.
Ve víceboji se na všech připravených stanovištích vystřídalo 9 družstev, čtyři přijely ze Stříteže, tři z Vyšních Lhot a dvě dorazily z Dobratic. Soutěže za slunečného odpoledne měly opravdu skvělou atmosféru i vzájemné hecování mezi jednotlivými týmy bylo slyšet. Vždyť se většina účastníků zná z minulých, nejen sportovních setkání, organizovaných Krajskou radou seniorů Moravskoslezského kraje. Právě tři členové této rady, každý ze zúčastěných obcí, se ujali i funkce rozhodčích a poctivě zapisovali dosažené výkony. Roli hlavního rozhodčího se ujal Karel Moškoř (Dobratice), důstojnými pomocníky mu byli předsedkyně hostitelského Klubu seniorů Vyšní Lhoty Vlasta Motlochová a Klub důchodců Střítež zastupoval jeho předseda Miroslav Fober.
V konečné účtování by se dalo říci, že ve sportovním zápolení jsou stále dominantní Dobratice. Ač měly nejmenší počet družstev, ve výsledcích jim patřily všechna nejvyšší místa. Potěšujícím zjištěním při pohledu do výsledků jsou také umístění střítežských sportovkyň a sportovců a to je dobré znamení před seniorskou, dá se říci, olympiádou v Kravařích.
VÝLEDKY 2.ROČNÍKU VÍCEBOJE TŘÍ OBCÍ:
DRUŽSTVA:
NEJLEPŠÍ JEDNOTLIVCI
ŽENY: 1. Jana SOBKOVÁ, DOBRATICE 21 BODŮ
MUŽI:
Obec Střítež moc gratuluje ke krásným výsledkům!!
Pro více fotek klikněte na https://oustritez.rajce.idnes.cz/
ŽÁCI SE VĚNOVALI SENIORŮM
Zajímavou pozvánku zaslala paní ředitelka střítežské školy Dagmar Machálková našemu předsedovi. Jednalo se o účast v zajímavém projektu O2 Chytrá škola, který zahrnuje pět výukových lekcí, jak se bezpečně pohybovat na internetu a umět zvládat různé nástrahy kybersvěta. Myšlenka super a tak zbývalo jen oslovit členy klubu, jestli by neměli zájem se stát na pár hodin žáky a svěřit se do péče v tomto případě „lektorů z řad čtvrťáků a páťáků ZŠ“.
Z nabídnutých termínů školou se do školy vydalo 8.června celkem třináct seniorů a to nejen z našeho klubu. Rozděleni do pěti skupin se v krásném prostředí podkrovní části školy vrhli seniorky a dva senioři do výukových lekcí z pomocí dětí. Projekt financovaný O2 nabízí formou internetových skečů mnoho užitečných rad. Pro babičky a dědečky to byla ojedinělá příležitost se seznámit s tím, co jim může hrozit např. když si správně nezabezpečí počítat, nezadá bezpečné heslo nebo skočí tzv. na špek falešným zprávám. Pro mnohé byly výrazy fake news či hoax novinkou v jejich slovní zásobě a „školní lektoři“ trpělivě poučovali a i v praktických ukázkách a malých testech varovali před možným nebezpečím. Mladá generace je na tyto kybernetické útoky připravena vzděláváním ve školách, starší občané naráží na veliké problémy až v okamžiku, kdy jim někdo z rodiny pořídí chytrý telefon, tablet nebo počítač. V rámci projektu „Bezpečně na vlnách netu, ubraň se kybernetu“, kterým prošla třináctka odvážných, se určitě objeví další „vychytávky“ co budou starší generaci zajímat.
Jak řekla paní ředitelka:“Hlavním cílem společně stráveného času bylo především navázání mezigeneračního partnerství a rozvoj komunikačních dovedností našich žáků.“ K tomu třeba jen dodat, to se zcela jistě povedlo a za všechny účastníky společného školení stačí říci nakonec:
moc děkujeme!
Velkopolomský turnaj v pétanque 2022
Po roce se na další setkání se seniorskými kluby vydala do Velké Polomi čtyřlenná výprava našeho klubu důchodců. Petangový turnaj dvojic si získává popularitu a tak se pomalu začíná omezovat počtem účastníků. Letos bylo ve startovní listině přihlášeno 32 dvojic! Pochopitelně nejvíce jich mají okolní kluby z Opavska, my jsme jedinými z větší vzdálenosti. V úterý 7.června se do V.Polomi jelo s obavami, jestli vydrží počasí, protože byly hlášeny docela vydatné přeháňky. Nakonec vše dopadlo, jak se říká do minuty. Při zpáteční cestě už lilo jako z konce. Jak tedy letošní turnaj vypadal z pohledu našich zástupců? Celý turnaj hned v prvním kole zahajovaly ženy a naše dvojice Irena Foberová a Vanda Pietrzyková se ujaly prvních petangových koulí a úspěšně zdolaly své soupeřky. Petang se hrál v tzv. pavouku a pro ty, co prohráli již žádná šance na postup dál neexistoval. Pořadatelé měli časově nabitý program, po ženách se ke hře dostaly smíšené dvojice, převážně tvořeny manželskými páry. Až po nich se mohli do soutěže zapojit dvojice mužů a mezi nimi i ta naše, letos ve složení Miroslav Fober a Karel Moškoř. I jim se podařilo doslova deklasovat domácí výběr a dosáhli na nejvyšší výhru ze všech soutěžních utkání. Po doslova maratónském turnaji se podařilo mužům dostat až do finále, kde nestačili na ostravské borce, kteří petang trénují docela často. Našim ženám unikl finálový duel o jediný bodík, když prohrály v semifinále pozdějším vítězkám.
Konečné pořadí:
ženy - 1. Háj ve Slezsku B 2. Háj ve Slezsku A 3. Střítež (Foberová, Pietrzyková) a Ostrava
muži - 1. Ostrava A 2. Střítež (Fober, Moškoř) 3. V.Polom a Ostrava B
smíšené páry - 1. Háj ve Slezsku 2. V.Hoštice A 3. V.Hoštice B a C
Pobyt seniorů v Čechách
Na základě dobrých referencí a posléze nabídky členky Krajské rady seniorů Hany Práglové se uskutečnil v polovině května pobyt pro 24 členů Klubu důchodců Střítež. Stejně početnou výpravu doplnil do autobusu také Klub seniorů z Rožnova pod Radhoštěm. Veškerý program včetně ubytování a stravování zajišťoval pan Michal Zeman se svým kolektivem z Hotelu Brdy ve Spáleném Poříčí. Jak takový pobyt vypadal si stručně přiblížíme podle jednotlivých dnů:
Sobota 14.května - v ranních hodinách pro nás přijel před obecní úřad žlutý autobus, za volantem seděl náš průvodce, řidič, šprýmař, zkrátka veselý chlap a majitel hotelu – Michal Zeman. V Hnojníku jsme dobrali zbylou část naší výpravy a jeli do Rožnova doplnit autobus do plného počtu. To se povedlo a my už fičeli směrem k Brnu, pak po dálnici k naší první delší zastávce. V husitském Táboře byl čas na prohlídku historického města nebo například Muzea čokolády a marcipánu. Potom již směřoval autobus do místa našeho pobytu, kde jsme šťastně dorazili akorát tak se ubytovat a hurá na první večeři. Po ní se už někteří vydali na prohlídku městečka.
Neděle 15.května - hned po snídani nás čekala první vyjížďka, prohlídka zámku Blatná. Počasí ideální, takže nálada skvělá. Ještě před vstupem do interiéru jsme někteří mohli potkat houslového mistra Václava Hudečka s manželkou. Natáčel tam zrovna nějaký filmový dokument. Pak již jsme se zaposlouchali do výkladu průvodkyně Sandry a shlédli vystavené skvosty. Po prohlídce ještě někteří využili možností projít se oborou s daňky nebo navštívili Blatnou. Po dobrém obědě jsme měli odpoledne příležitost prozkoumat, co se ve Spáleném Poříčí nachází. Mají zde několik naučných stezek, poblíž hodně zajímavá místa. Dokonce infocentrum nabízí soutěž „Za tajnostmi historického města“ a vy se můžete projít deseti zastaveními, kde plníte určené úkoly. Většina z nás se vydala za mlynáři od Bradavy. K rybníku Hvížďalka se starým mlýnem a pilou. Pěkná procházka přírodou, prošli jsme hrází a odpočinuli na odpočívce v altánku. Byla tady výzva jít ještě někam dál, ale většina se vydal zpět, jen pětice spokojených turistek a jeden fotograf to vzali dál, aby po dvou kilometrech navštívili obec Těnice a nad ní na louce stojící asi jedinou stavbu v ČR, což je buddhistická stúpa. Pak už honem zpátky na večeři a po ní nás čekalo kulturní vystoupení. Postarala se o něj výborná parta šesti hudebníků – dudácká kapela. Takto jsme aspoň trošku nasáli atmosféru z Chodských slavností, hře na dudy, vozembouchu, klarinetů či houslí.
Pondělí 16.května - Hotel Brdy se nachází ve větším areálu bývalého velkostatku, který kromě ubytování, kuchyně, jídelny, má na druhé straně velikou budovu ve které se nachází Galerie Špejchar. Zde kromě stálé expozice staré zemědělské techniky uvidíte v prvním patře unikát. Je to v podstatě naučná stezka o tom, jak vypadal život na Podbrdsku. Oplatí se ale vystoupat až do nejvyššího patra. To nabízí galerii humorných kreseb známého kreslíře Jiřího Wintra Neprakty. Po obědě jsme se rozhodli dále věnovat našemu městečku, které se honosí od roku 2003 titulem nejmenší historické město v ČR. Opět jsme využili stejné průvodkyně, která nás tentokráte doprovodila do místního zámku, který máme hned přes cestu. No a potom již záleželo na tom, co si ještě přidáme navíc. Jak jsem již zmiňoval dříve, jít je kam, jen mít odhodlání. Já s manželkou jsme v pohodě zvládli jednu z pěkných stezek nazvanou „Perličky víly Terezky“. Předcházelo tomu nejprve vyšplápnutí 106 schodů na Rozhlednu šťastná věž. Je z ní moc dobře vidět do okolí, dobrý nápad něco postavit pro zvědavé turisty.
Úterý 17.května - před námi byl celodenní výlet. Dopoledne se jelo na zámek Horšovský Týn. Původně tu stál hrad, ale po katastrofálním požáru nechali Lobkovicové vystavět zámek ve stylu italské renesance. Komentovaná prohlídka mladou průvodkyní Lenkou nás nadchla a my mohli vidět skvostné renesanční a barokní interiéry. Po prohlídce nám pan Zeman zajistil oběd v nedaleké restaurace Pod radnicí a naším dalším cílem byla více méně příroda. Jelo se do Chudenic, kde se nedaleko nachází Americká zahrada. Národní přírodní památka je pod rozhlednou Bolfánek a my se rádi prošli aspoň částí arboreta zahrnující vzácné druhy stromů a dřevin. Unikátními stromy byly zcela jednoznačně douglaska tisolistá a dřín květnatý, který zrovna nádherně kvetl. U rozhledny jsme se pak občerstvili, někteří zdolali opět nějaké schody, aby se pokochali pohled na všechny světové strany a hajdy zpátky. Byl to moc vyvedený den.
Středa 18.května - před námi je druhý celodenní výlet. Původně jsme jej neměli v plánu, ale nějak se trošku popletly původní návrhy pro obě skupiny a vyhrála varianta jet zase na celý den někam do okolí. U některých byly ještě před cestou obavy, jestli zvládnou dva náročné dny cestování. Bylo však jedinečné vyjet. Začalo se prohlídkou kláštera v Kladrubech. Bývalý benediktinský klášter byl založený před 900 lety knížetem Vladislavem I. Dominantou areálu je kostel Nanebevzetí Panny Marie přestavěný slavným českým architektem Janem Blažejem Santinim Aichelem ve stylu tzv. barokní gotiky. Kupole kostela, která dosahuje výšky 46 metrů, je zakončena zlacenou mariánskou korunou. Délka kostela je 86 metrů a my se prošli pod dohledem a průvodcováním Lenky něčím, co vzbuzovalo úctu i k těm, co vymysleli takový architektonický skvost. Nechápali jsme, jak mohli takové monstrum postavit podle toho, co všechno mají dnes stavitelé k dispozici. Z Kladrub jsme se vydali do Mariánských lázní a tady měl každý svůj čas si projít, co v určeném čase stihne. Nevidět a především neslyšet zpívající fontánu by byla asi největší chyba. Další naše trasa směřovala k Tachovu a kokrétně do jízdárny ve Světcích. Tam už na nás netrpělivě čekal pan kastelán Pavel a představil nám druhou největší jízdárnu ve střední Evropě, momentálně v rekonstrukci. Jízdárnu nechal vybudovat v letech 1858–61 kníže Alfréd I.Windischgratz. Nyní prochází rozsáhlou rekonstrukcí a tak jsme si prohlédli místa s lešením a sdělením, co se má do dvou let dokončit. Humorný a poutavý projev našeho průvodce nás nenechalo na pochybách, že se vše podaří zvládnout a kastelán teprve pak bude nadšeně říkat návštěvníkům, čím vším toto dílo prošlo. Kdo by si myslel, že již naše cestování toho dne skončilo, mýlí se. Po návratu zpět do Spáleného Poříčí a po večeři jsme měli před sebou ještě jednu cestu nazvanou TAJNÝ VÝLET. A protože se jednalo o tajnou návštěvu jednoho významného místa se světoznámou osobností, nebudeme prozrazovat. To by příští návštěvníci pobytů věděli, kam večer jedou.
Čtvrtek 19.května - před námi je odjezd domů. Trošku měníme plán a jedeme jiným směrem než jsme přijeli. Navštěvujeme Svatou Horu u Příbrami, abychom si ještě prohlédli jedno z nejznámějších poutních míst ve střední Evropě. Svatá Hora patří mezi nejvíce ceněné stavby raného baroka, v roce 2015 zde byla provedena rekonstrukce. To byla naše poslední zastávka v našem programu vícedenního pobytu v Čechách. Z Příbrami se vydáváme domů směrem na Prahu a pak po dálnici na Brno směrem k Olomouci a k našim domovům. Bylo moc fajn, jedinou kaňku nám připravily naše silnice v samotném závěru cesty. U Brna čekačka „jen hodinu“ v koloně byla pohodička, před Lipníkem jsme trčeli hodiny dvě a do Stříteži dorazil žlutý autobus skoro o půlnoci. Několik fotek najdete ve fotogalerii obce. KaMoš
Májové toulky přírodou
Loňské cestování za přísných hygienických podmínek mnohé z nás odradilo někam jezdit nebo chodit. Výletů pro členy Klubu důchodců ze Stříteže bylo mnohem méně než plánovali. Je tady rok 2022 a většina občanů naší země si vskutku oddychlo, když pominuly předepsaná opatření a život se pomalu dostává do normálních kolejí. Tak proč to nevyužít a hurá do přírody!
Sedm členů klubu a jeden cyklista se vydali na svůj první výlet. Cílovým místem se stal vrchol hory Filipky. V nádherném měsíci máji se člověk v přírodě cítí báječně. Může při svých procházkách sledovat, jak se příroda probouzí ze zimního klidu. Na místě naší túry u železniční stanice v Hrádku se sešly čtyři ženy I.Foberová, I.Neumanová, A.Grygová, A.Němcová a dva muži K.Moškoř a P.Szalbut. Již zmiňovaný cyklista M.Nogol jel na svém elektrokole svou trasu a měli jsme se potkat na určeném místě. Už na samotném začátku cesty jsme se potkali také s místními seniory, kteří měli podobný cíl jako my. Ač odešli rychleji po chvilce jsme je na prvním stoupání kolem domků dohnali. Třeba objektivně přiznat, měli jsme přece jenom menší věkový průměr a to je při makačce do kopce znát. Jak jsem již zmínil, příroda je v rozkvětu a každý náš pohled do zahrad, lesů i na vzdálené kopce na druhé straně jako jsou Kozubová, Ostrý či Javorový nás navnadil jít dál v obdivu nad krásou stvoření. A co zajímavého jsme po trase viděli? Nejen vše působí na nás pozitivně, ale s jistými obavami jsme na jedné louce viděli ležet nehnutě krávu. Její nepřirozená poloha nejevila nic dobrého, asi už to měla za sebou. Naše kratičká zastávka pak byla u bývalého střediska třinecké energetiky. Už neslouží ve svém rozsahu jako tomu bývalo a v týdnu, mimo turistickou sezónu, je zde zavřeno. Vzali jsme tedy za vděk vlastními zdroji a pak směřovali dál k vytčenému cíli. Jen kousek nad střediskem nás vítali někteří hrádečtí senioři, které jsme před tím předběhli. Zkrátka, znají místní cesty a vzali to kratší variantou, jenže je to stálo dost sil při prudkém stoupání a čekali na zbytek výpravy. My se velice brzy dostali na rozcestí směrem k Filipce a ještě před ním nás potkala jediná turistka směřující už dolů se sdělením: „Aha, to jste asi důchodci ze Stříteže, už na vás čekají v chatě u Labajové“. A skutečně po příchodu k chatě se u přístřešku nacházela klubová vlajka! Jednoduché vysvětlení, cyklista byl na místě dříve a udělal propagaci klubu. Tak nám bylo jasné, jak o nás věděla procházející turistka. Naše cesta ale u chaty neskončila, cílem byl až půl kilometru dál vrchol Filipky nacházející se na rozmezí tří obcí Hrádku, Návsí a Nýdku. Pochopitelně jsme se museli vyfotit a pak již hajdy na nějaké posilnění. Dá se u paní Labajové vybrat a vynikající fazolová nebo gulášová polévka byla dostatečným přísunem kalorií. Samozřejmě výběr jídel je větší, každý si dá to své podle chuti.Počasí nám opět přálo, byť meteroologové hlásili na den našeho výšlapu občasné bouřky. První náznak nějakých změn se nachýlil kolem poledne a my naštěstí schovaní pod přístřeškem poznali první májové kapky deště. My už připraveni k odchodu, za to teprve pomalu docházeli naši senioři z Hrádku. Zpět jsme se vydali po žluté značce přes vrch Loučka a místní část Paseky do Bystřice. Ještě mírné stoupání na počátku k Loučce se pak proměnilo v klesání a závěr túry byl docela nepříjemný po asfaltové komunikaci. Měli jsme v plánu dojít až na bystřické nádraží, ale blížící se mračna i občas slyšící zahřmění v dáli nad Beskydami nás donutilo počkat na autobus a dojet na vlak. Jen co jsme nastoupili do autobusu, spustil se liják. Známá písnička „Sláva nazdar výletu, nezmokli jsme už jsme tu“ se v našem případě nenaplnila. Přesto jsme odjížděli domů s pěkným pocitem a taky prvními kroky, kterými se náš klub přihlásil do celorepublikové soutěže vyhlášené Radou seniorů ČR „ Pět tisíc kroků pro zdraví“. KaMoš