Se svátkem svatého Mikuláše spíše spojujeme děti a jejich očekávání nebo i strach z toho, kdo se u nich objeví za dveřmi. Je-li to jen milý Mikuláš, tak je vše v pořádku, ale většina se určitě netváří příliš nadšeně, když s ním dorazí čert.
Říká se, že důchodci jsou v mnohém podobní dětem. Přibývající roky nelze ničím zastavit a je moc dobré, jak si čas ke svým radostem vylepšují senioři. Klub důchodců Střítež připravil krásné mikulášské odpoledne v Komorní Lhotce. A místem konání nebyl žádný velký sál či klubovna, ale kuželna. Na starost si to vzala Jožka Gajdošová se svými kolegyněmi z Hnojníku. Třicítka přítomných byla v očekávání, co se odehraje. Jistotou byl kuželkový turnaj jednotlivů a pod vedením Karla Moškoře se shazování kuželek nepříliš velikou koulí ujalo na počátku setkání 24 hráček a hráčů. Pro některé to bylo úplně poprvé, kdy si do ruky vzali žlutou nebo fialovou kouli a měli za cíl trefit na konci dráhy devět bílých kuželek. Že to není lehká úloha dokázaly už první hody, kdy se neposedná koule dostávala z rukou ke kuželkám v nepopulárním žlábku. Nakonec byla pořádná legrace a přispělo k tomu i vzájemné hecování hráčů na obou drahách. Po skončení hry jednotlivců přišel čas na zábavu a tu měly právě na starost hnojnické dámy. Kdybychom chtěli čtenářům přiblížit průběh, tak excelentní výkon podal malý čertík v podání Marcely Gryžbonové. Tu doprovázelo časté zvonění Jožky Gajdošové a všemu v tichosti přihlížel Mikuláš (Antonie Stacicová). Čertík nenechal nikoho v klidu a vyžadoval nějaké zpestření od účinkujících a tak bylo slyšet básničky, písničky i nějaké vtípky. Každý obdržel nějakou malou pozornost, ti méně hodní i čmáranec uhlím na tváře. Pak se opět hrály kuželky a to tzv. pyramida a vyhlásily se výsledky kuželek jednotlivců. V mužích se vytvořilo toto pořadí: 1.K.Moškoř 2. P.Szalbut 3. J.Čečotka. V ženách byla zcela bez konkurence první A.Potiorková, 2.místo vybojovala M.Gryžbonová a třetí M.Nogolová. Příjemné odpoledne bylo doplněno i výborným občerstvením, které doma napekly a připravily především členky klubu. Nakonec nezbylo jež jediné, popřát si krásný adventní čas a mnoho zdraví do dalších dnů. Do sněhem zavátého venkovního prostředí se nikomu příliš nechtělo, ale konečně jsme zažili tu pravou zimní atmosféru, která k přicházejícím vánočním svátkům patří.
Jak se důchodci bavili máme zaznamenáno ve fotogalerii:
https://www.rajce.idnes.cz/oustritez/album/2023-20-mikulasske-kuzelky
Pod tímto názvem se skrývá odpolední čas strávený v městečku pod Lysou horou, Frýdlantu nad Ostravicí. Návštěvou Turistického informačního centra v tomto městě jsem získal výborný tip na návštěvu zajímavých míst spojených s historií zpracování železa. Slovo dalo slovo a domluva s paní Renátou Kotalovou na uskutečnění komentované prohlídky byla připravena.
V úterý 20.června za pořádného vedra, kdy nám teplota v odpoledních hodinách stoupala až na 33 stupňů, jsme se auty vydali vstříc litinovo - smaltovému dobrodružství.
Začínali jsme pěkně v chládku kulturního centra, kde je instalována Expozice umělecké litiny a smaltu, ale k ní jsme se dostali až absolvování první části komentáře z úst průvodkyně paní Jany Rychtářové. Nejprve zaznělo něco o historii samotného města, aby se pak plynule navázalo, jak se začaly vytvářet podmínky pro stavbu první hutě. Vždyť právě v údolí Ostravice a blízkém okolí nechybělo to základní pro výrobu a to byla železná ruda, voda, dřevo i levná pracovní síla. Pro některé členy našeho klubu je hutnictví spojené z Třineckými železárnámi nebo Vítkovicemi, a tak paní průvodkyně byla překvapena znalostmi i dotěrnými otázkami přímo k tématu. Po teoretické části s ukázkami některých dobových fotografií nebo zlomku železné rudy se šestnáctka z členské základny klubu vydala na krátkou prohlídku městem. Frýdlant má na několika místech vystaveny výrobky z litiny a to patří k pěknému koloritu města, když se návštěvníci procházejí například parkem, či kolem náměstíčka, kostela sv.Bartoloměje i farní zahradou vedle něj. Právě v této zahradě se nachází osm obrazů, které vyjadřují události ze života Ježíše Krista. Via lucius – Cesta světla, to je samotný název a obrazy jsou vytvořeny výtvarnou technikou smaltování různých našich autorů i z Polska. Největší obraz jsme viděli za altánem. Potom již směřovaly naše kroky kolem kostela, kde stojí jeden z monumentálních křížů z roku 1832 vyrobený ve frýdlantských železárnách.
A nastala tzv.dělnická svačinka v útrobách sálu kulturního centra. Než jsme se mohli do ní pustit, museli jsme taky něco proto udělat. Dámy z info centra nám připravily na stolech barvičky, ale také plíšky k tomu, aby z našich fantazií vznikly nezapomenutelné obrázky ze smaltu. Maličká pec pak tyto naše výtvory tepelně zpracovala a my si mohli každý odnést domů na památku svůj smaltovaný vzorek. To si zasloužilo už slibované občerstvení a černá káva ve smaltovaných hrníčcích, výborný chleba s paštikou, dokonce i s marmeládou a pro milovníky mléčných výrobků i chléb s tvarohem a pažitkou. V rámci přestávky jsme také dostali drobné upomínkové předměty a mířilo se na poslední část a to přímo do provozu slévárny. Tam se nás na vrátnici ujal bývalý dlouholetý pracovník slévárny pan Rojíček a po nezbytném bezpečnostním proškolení a oblečení povinných ochranných pomůcek jsme se stali na hodinu zaměstnanci slévárny, byť jen jako čumilové v provozu. Myslím si, že především pro naše ženy to byl doslova šok, kdy se vešlo hned do první haly, kde se třídí kovový šrot. Prach a hluk se stal potom průvodcem po celou dobu pobytu v útrobách slévarenských hal. V té další jsme se stali přímými svědky odpichu surového železa, což v podstatě ve velkých hutích není ani možné na živo vidět. Kapacita tavicích pecí je tady malá, ale vidět žhavý kov jen několik metrů od nás byl zážitkem. Po trase slévárny při fundovaném výkladu pana Trojíčka (byť někdy při pořádném rachotu) si každý mohl udělat svůj obraz o nelehké práci lidí, co zrovna byli na odpolední směně. Zvedat těžké odlitky šedé litiny a ukládat je pak do kovových kontejnerů vyžaduje i docela slušnou fyzickou námahu a to jsme tam viděli u takové práce i ženy. Slévárna dělá spousty různých druhů výrobků podle přání zákazníků (dle infornace se číslo dostává k tisícovce) a my na závěr prohlídky s úlevou konstatovali – tato práce zde nebyla a není nikdy snadná a lehká. Byli jsme i v místech, kde se běžně člověk nedostane a tak naše poděkování patří našim průvodcům paní Kotalové z Turistického informačního centra, průvodcům paní Rychtářové a panu Rojíčkovi. S jejich vydatnou pomocí jsme po více jak čtyř hodinách ukončili naší „odpolední směnu“. Prohlídka je zařazena do projektu Technotrasa - surová krása.
Zážitky jednoho odpoledne shrnul K.Moškoř – foto najdete zde: https://oustritez.rajce.idnes.cz
Z krajských sportovních her přivezli zlato
Senioři České republiky Moravskoslezského kraje připravili na 25.duben tohoto roku svůj 5.ročník krajských sportovních her pro seniory. Tuto sportovní událost organizují zejména pro své členy působící v organizacích Seniorů ČR, ale pozývají na ně i některé jiné kluby mimo jejich sdružení. Letošní pozvánka přišla i do Stříteže a tak se rozhodlo, že vyšleme jeden čtyřčlenný tým k závodům. Do Ostravy – Pustkovce odjeli reprezentovat tito členové klubu důchodců: kapitán Karel Moškoř, Kateřina Moškořová, Irena Foberová a Miroslav Gryžbon. Za nepříliš vlídného počasí je v Ostravě čekalo dalších patnáct družstev a především absolvování deseti disciplín: hod šipkami, basketbal, hod granátem na cíl, upravený petang, golf, hod kroužky na kužel, bollobal, florbal, corn hole a běžecká štafeta s tenis.raketou. Střítežané nezačali venku za chladného počasí příliš optimisticky, ale přechodem do tělocvičny k dalším sportovištím se jejich výkony stále zlepšovaly. Přesto si ale moc nevěřili, jak to vše dopadne. Ono se stejně nedá odhadnout výsledky, protože není možné nějak porovnávat s dalšími týmy, co plní svoje úkoly na jiných stanovištích. V každém případě všichni pak netrpělivě očekávali, co nám při závěrečném vyhodnocení řekne hlavní organizátorka Anna Pinterová. Ta všechny pěkně napínala a vzala pořadí pěkně od posledního místa až po to první. Když už zůstaly jen tři nesdělené družstva, už bylo jasné, že Střítež s prázdnou neodjede. Nakonec to dopadlo úplně nejlépe, jako poslední a celkově PRVNÍ zaznělo jméno KLUBU DŮCHODCŮ STŘÍTEŽ.
Konečné pořadí 5.krajských her seniorů Moravskoslezského kraje má tuto podobu:
1. KD Střítež (Moškoř, Moškořová, Foberová, Gryžbon)
2. Klub důchodců Paskov
3. Senioři ČR MO Ostrava – Jih
Atmosféru her zachycuje několik fotek:
https://oustritez.rajce.idnes.cz/2023_-_10_Ostravsky_seniorsky_desetiboj_-_1.misto/1586219833
Obec Střítež úspěšným sportovcům moc gratuluje!!!
V měsících březnu a dubnu se v předsálí kulturního domu ve Stříteži odehrál žolíkový turnaj. Vždy v úterní odpoledne zasedli ke stolům hráčky a hráči ve čtyřkolovém systému, aby sbírali průběžně body do celkového hodnocení. Herní systém vytvořil hlavní rozhodčí Karel Moškoř a zaručoval, že se přihlášení hráči během hracích dnů utkají v různých sestavách u stolu. Samozřejmě to nemělo nějaký veliký význam na konečné pořadí, protože u této karetní hry ve větší míře rozhoduje i štěstí, jaké karty dostanete do rukou. Účastníci žolíku se sešli celkem pětkrát a do konečného součtu jim byly započítávány jen čtyři nejlepší výsledky (nejhorší se škrtal). Pro ty, co nemohli být účastni ve všech hracích termínech vyhlásil hlavní rozhodčí ještě doplňkovou soutěž o nejlepší hráče třech kol. Soutěže se zúčastnilo celkem třináct žen a dva muži.
A jak nám první jarní žolíkový ročník dopadl?
ČTYŘKOLOVÝ ŽOLÍKOVÝ TURNAJ:
1. Vlasta Sadowská 2. Josef Skřivánek 3. Vanda Pietrzyková
ŽOLÍKOVÝ TURNAJ NA TŘI KOLA:
1. Vlasta Sadowská 2. Vanda Pietrzyková 3. Josef Skřivánek
Nejlepší hráči jednotlivých dnů a také celkoví vítězové na závěr dostali pokaždé nějaké drobné odměny.
Foto: https://oustritez.rajce.idnes.cz/2023_-_6_ZOLIKOVY_TURNAJ_SENIORU/
Obec Střítež vítězům moc gratuluje!!!
Nejvýznamnějším křesťanským svátkem jsou Velikonoce. Dnes už i v naší zemi většina lidí slaví toto období po svém a spíše využívají dny volna ke svému pohodlí. Kdysi se naši předkové řádně na tuto událost připravovali. Drželi dlouhý půst, kdy nebylo dovoleno jíst maso, slavit a bavit se. Proto se před začátkem půstu chtěli pořádně najíst a užít si života. Po celou dobu masopustu, to byl čas od svátku Tří králů až do Popeleční středy, se konaly taneční zábavy, zabíjačky i svatby. O nedělích se scházely rodiny u bohatého stolu, navštěvovali se navzájem sousedé a společně hodovali. Pekly se například koláče a masopustní koblihy. V různých částech naší republiky se čas před postním obdobím slaví v různých podobách. Konají se průvody, dělají maškarní bály, karnevaly a jiné veselice. Ve Stříteži se koná plesová akce známá jako Pochování basy. Pochování basy symbolizuje, že si hudebníci v době postu nezahrají. Celou akci připravuje místní Klub důchodců a po nucené covidové přestávce se milovníci zábavy už moc těšili. Doslova frmol juž začal několik dnů před vlastní akcí. Bylo třeba připravit sál, domluvit se kdo co nachystá a kde pomůže. A senioři se vskutku činili už od přípravy výborných zákusků, tomboly, skvělé kuchyně až po hudební doprovod. Vrcholem setkání byly dvě události. Tou první se stalo vyhlášení bohaté tomboly, v té letošní se nachystalo 180 cen! Druhá zahrnovala dvě vystoupení a připravila je skupinka veřejnosti málo „známých hereček a herců”. V tom prvním se předvedli v nelehké roli žoldáků, kdy pod vedením svého velitele představili na parketu úžasnou pochodovou choreografii. Vyžadovalo to i kus fyzické námahy, protože po celou dobu vystoupení měli zvednuté ruce a stísněný výhled zpod velkých čepic. No a samotným vrcholem je potom vždy pochování basy, což je parodie na pohřeb, kde letos hlavní roli sehrál kněz (V.Teplý) s kostelníkem (J.Čečotka) doplněni dalšími členy smutečního průvodu, kterými byli nosiči basy, smrtka a opravdově vypadající plačky. Všichni přítomní se opět přesvědčili, že mají mezi sebou dobrou partu vrstevníků na pobavení. Pochopitelně tímto obřadem nic nekončilo, ba naopak, doslovný rej tanečníků nastal při zvuku hudebních tónů a bylo vidět, jak se přítomní dobře bavili v prostorách kulturního domu ve Stříteži. Jak se lidé bavili si můžete prohlédnout ve fotogalerii obce: