Zájezd důchodců - Východní Čechy

V úterý 28. května se vydala více jak čtyřicítka seniorek a seniorů z Klubu důchodců na dvoudenní zájezd. Výbor se letos rozhodl připravit něco jiného než byly dosavadní jednodenní návštěvy zajímavostí naší republiky. Samozřejmě někteří také využívají dalších možností na týdenní pobyty na Slovensku nebo jinde. Zkrátka, kdo chtěl vidět během dvou dnů místa, která byla připravena panem Kohutem, tak jel.

Vyjíždělo se už v půl šesté ráno od kulturního domu, aby se po cestě doplnil autobus dalšími účastníky z Hnojníku. V červeném autobuse známém pro fandy třineckého hokeje jsme se vydali směrem na západ. Měli jsme určitou časovou rezervu, protože v současné době se mohutně pracuje na silnicích a budování nových dálničních úseků. To jsme už pocítili za Olomoucí. Největší brzdou jsou úseky u Vysokého Mýta a Litomyšle, kde jsme si také počkali několik minut.

První naší zastávkou se stala KUNĚTICKÁ HORA.

Pozdně gotický hrad slavného rodu Pernštejnů vznikl přestavbou starého opevnění na přelomu 15. a 16. století. Výrazně jej poničila švédská vojska. Kunětická hora byla veřejnosti nepřístupná od roku 1973 do roku 1993. Na hradu probíhaly dlouho restaurátorské práce a památková obnova hlavního hradního paláce. Po dokončení restaurátorských prací a rozsáhlé památkové obnovy byl vloni opět otevřen objekt hradního paláce. My jsme si mohli po úvodním krátkém přiblížení historie hradu pak sami projít zajímavými interiéry hradu. Součástí prohlídky je dále např. sklepení s archeologickými nálezy, reprezentační rytířský sál, zbrojnice, inovovaná expozice parforsních honů a výstup na věž.
Čas určený na prohlídku nám rychle utekl a už jsme směřovali dolů k parkovišti a vydali se k cíli naší druhé zastávky.

Odpoledne nás čekala prohlídka NÁRODNÍHO HŘEBČÍNA KLADRUBY. Hřebčín v Kladrubech nad Labem je jedním z nejstarších hřebčínů na světě. Již v roce 1579 jej císař Rudolf II. povýšil na císařský dvorní hřebčín a od těch dob je domovem starokladrubských koní, unikátního českého plemene, vyšlechtěného speciálně pro ceremoniální účely panovnických dvorů. Měli jsme docela štěstí, že se vrtochy počasí objevily zrovna při návštěvě hřebčína a my se mohli před deštěm schovat na zámku nebo ve stájích. Rozdělili jsme se do dvou skupin a se svými průvodci si prošli nádherný areál. Bylo na co koukat a zejména návštěva stájí nás doslova uchvátila. Nejen pro milovníky koní se naskytly chvíle, kdy museli před tím, co vše se musí při chovu těchto unikátních koní udělat, hluboce smeknout. Naše veliká poklona všem zhruba padesáti pracovníkům hřebčína, jak se dovedou s láskou věnovat svému povolání. Podmínky mají vytvořeny vskutku dobré, většina jich totiž bydlí přímo v areálu hřebčína a nemusí nikam do práce dojíždět. Potěšeni tím, co jsme tady mohli vidět se naše další trasa ubírala do Pardubic, kde jsme byli ubytováni v Hotelu Labe.

Už brzy ráno nás čekala snídaně a potom opět nasednout do autobusu a před osmou ranní jsme vyrazili k nejdelší časové zastávce našeho zájezdu. Po hodině cesty nás čekala prohlídka jedné z nejpěknějších zologických zahrad ZOO DVŮR KRÁLOVÉ. Nejprve nás čekala hodinová projížďka SAFARI TRUCKEM, což byl traktor se dvěma vlečkami se sedadly a my se vydali na cca šestikilometrovou cestu i do míst, kde lidé nemohou chodit pěšky. Tzv. nebezpečné zóny lze absolvovat ve speciálních autech nebo autobusech. Největší nebezpečí totiž číhá v území, kde jsou lvi. Naše zabezpečené výhledy drátěným sítem byla jediná prevence před možným útokem predátorů. My jsme naštěstí viděli lvy ležet v poklidu včetně malých lvíčat ve stínu stromů. Jinak jsme samozřejmě za doprovodu průvodce shlédli spousty zvířat žijících volně v přírodě. Pochopitelně dominantou této ZOO jsou žirafy. Ty nešlo pro jejich výšku přehlédnout, stejně tak pruhované zebry nebo buvoly. Po projížďce jsme potom každý podle svých představ šli na prohlídku dalších míst a ten, kdo chtěl, tak viděl například opice i těžkotonážní nosorožce. Ve vodě se rochnili hroši, svoje pavilony měly ryby i hadi.

Pro mnohé není neznámé, že se v objektu zologické zahrady natáčí seriál ZOO a i my jsme někteří měli štěstí a mohli se osobně setkat například s Tomášem Klusem a Michalem Novotným. Dokonce velmi rádi se s námi i vyfotili. Po několikahodinové návštěvě zologické zahrady byla před námi poslední zastávka. Nedaleko od Dvora Králové se nachází vodní nádrž LES KRÁLOVSTVÍ a tam se jeli podívat. Stavba proběhla v letech 1910–1919, dlouhou dobu výstavby značně ovlivnila první světová válka. Díky své poloze v zalesněném údolí řeky Labe a svým architektonickým ztvárněním je přehrada jednou z nejkrásnějších v celé České republice a snad i proto byla v roce 1964 prohlášena národní technickou památkou. Po procházce hrází a zpestřením ukázky dvou historických cyklistických kol v podání náhodného Francouze jsme se pomalu a jistě vraceli k autobusu a čekala nás cesta zpátky do Slezska. Povinná přestávka pro řidiče nás zavedla do Loštic a pro některé zde byla poslední možnost si i něco zakoupit v proslulé prodejně tvarůžků. S menšími obavami vůně těchto syrečků v autobuse jsme se vydali na poslední desítky kilometrů domů. Zájezd se fakt povedl a viděli jsme moc pěkná místa naší malé české zemičky. KaMoš

Fotky jsou ve fotogalerii obce.