Obecní úřad STŘÍTEŽ
Střítež čp. 118
739 59 Střítež u Čes. Těšína
tel: 558 694 322, 777 594 462
email: stritez@obecstritez.cz


zpět

Důchodci si prohlédli Legiovlak v Třinci


02.04.2019 14:55 Do Třince přijel legiovlak
Ojedinělý projekt Československé obce legionářské si získal velikou oblibu všude tam, kam replika legionářského vlaku z období let 1918 – 1920 přijel. Od 26.března až do 31.března stojí na prvním nástupišti třineckého nádraží. Prohlídnout si vozy, které byly při válečných operacích československých legií na Transsibiřské magistrále v Rusku si přišli i senioři z Klubu důchodců Střítež. Do Třince se někteří vydali vlakem, jiní auty, aby o po půl deváté nahlédli do prvního vagónu vlakové soupravy. Třinec je letos třetí zastávkou legionářského vlaku, který už jezdí po okresních a dalších městech v celé České republice od května 2014 a jeho cesta má skončit až příští rok. Legiovlak tvoří celkem 14 zrekonstruovaných vagonů, které představují vojenský ešalon. Těmito vlaky se desetitisíce čs. legionářů přepravily v letech 1918–1920 napříč Ruskem po Transsibiřské magistrále a jejich průjezd některými místy doprovázely kruté boje s bolševiky. V Třinci se nás ujal mladý klučina v dobové uniformě a s věcí, se kterou jsme se nejprve seznámili, byl krátký dokument o tom, čím vším museli legionáři od svého založení projít. Pak jsme ji postupně procházeli jednotlivými vozy, kde proběhla prohlídka s komentářem. Co bylo k vidění? Vše podstatné, co spojovalo legionáře na jejich strastiplné cestě. Prohlédli jsme si nejprve ubytovací vůz tzv.těplušku ve kterém vojáci přespávali a asi byl jediným místem z celé vlakové soupravy, kam asi každý rád trávil čas. Už ten název napovídá, že se tam topilo a především odpočívalo a spalo. Další vagón v řadě nešlo přehlédnout, protože se přece jen podstatně lišil od těch ostatních. Jednalo se o štábní vůz a ten i svým vybavením ukázal jiné parametry vagónu včetně zateplení a vybaveného interiéru. Projití do dalšího vagónu bylo všem jasné, že se nacházejí v prostoru ryze zdravotním. Nemocniční atmosféru přiblížila bílá barva i např.staré lékařské nástroje. Po vyjití z vozu nás čekala prohlídka další části z nástupiště. Vagón totiž byl odkrytý a na něm polní kuchyně. Po vstupu na dalšího vagónu v řadě jsme se ocitli ve voze s kovadlinami, kovářským vybavením, ale také např. se soustruhem. Zkrátka, během dlouhých pobytů v Rusku se muselo vyrábět potřebné náčiní a doplňky nejen zbrojní výstroje. Vedlejší vagón nám nabídl ukázku, jak fungovala polní pošta. Na to, jak daleko byli legionáři od domova, tak pošta přicházela na tehdejší dobu v nezvyklé krátké době, dnes by se mohla česká pošta od nich hodně učit. Za poštovním vozem byl umístěn krejčovský vůz s ukázkami uniforem, které se tehdy šily a nosily. Čelo legiovlaku tvořily dva obrněné vozy. Sáhnout si na velký kanón či menší kulomety nebyl problém. Při cestě zpět nám zbyl poslední vagón, ve kterém jsme si mohli udělat společnou fotku, zakoupit nějaké suvenýry nebo dokonce za pomoci počítače najít i své předky - příbuzné, kteří možná taky nechyběli v bojové linii na Dálném východě. Ve všech vozech jsme mohli vidět originální exponáty a několik stovek fotografií na panelech mapujících historii čs. legií. Chladné ráno nám dalo jen zcela nepatrně pocítit, v jakých těžkých a především mrazivých podmínkách bojovali legionáři v zahraničí.
V období fašistické okupace a také komunistické nadvlády byly myšlenky legionářů, nějaký důraz na vlastenectví, zakázány. Dokonce byla Československá obec legionářská zrušena. Tento projekt Legie 100 je proto připomenutím a obnovou tradic boje za svobodu a demokracii v duchu odkazu čs.legionářů. Ti nasazovali svoje životy nejen za 1.světové války a po ní, ale se významnou měrou podíleli na odporu vůči německým okupantům během 2.světové války. K.Moškoř